Plody maliníku a ostružiníku patří k oblíbenému ovoci. I když v posledních letech u nás výsadeb drobného ovoce přibývá a zájem na trhu se zvyšuje, v profesionálním ovocnářství jde pouze o minoritní záležitost.
Perspektivní se jeví pěstování těchto ovocných druhů pod fóliovými kryty. V současné době je v České republice oficiální výměra výsadeb maliníku a ostružiníku 36 ha, s výnosem kolísajícím od 1,5 do 5,1 t/ha (průměrné výnosy v posledních pěti letech). Nabídka odrůd je poměrně bohatá a pěstitelé si mohou vybrat odrůdy maliníku remontující či jednou plodící, s plody v různých odstínech červené, žluté či černé, různé velikosti a tvaru. Podobně je to i s odrůdami ostružiníku s různě velkými plody, s výhony bez trnů či s trny, pro pěstování ve volné půdě či v nádobách. V poslední době jsou oblíbené odrůdy kříženců maliníku a ostružiníku. Rostliny, a následně i sklizeň plodů, mohou ohrozit četné patogeny a škůdci.
Poruchy
K nejčastějším poruchám maliníku patří Fe-deficientní vrcholová chloróza vyvolaná nedostatkem přístupného železa, zejména jako následek nadbytku vápníku. Podobný vliv může mít i celkový nedostatek živin, nadbytek fosforu, utužená, mokrá či studená půda nebo chladné počasí, poškození kořenů apod. Častější výskyt je zaznamenáván na zásaditých půdách s vyšším pH. Symptomy se stejně jako u jiných rostlin objevují nejprve na nejmladších listech na vrcholcích výhonů a postupně zasahují i starší listy. Čepele listů ztrácejí charakteristickou sytě zelenou barvu, mění se na žlutozelené až žluté, přičemž žilnatina zůstává delší dobu ještě zelená. V pokročilém stadiu jsou celé listy jednotně žlutozelené až bělavé. K odstranění nedostatku tohoto prvku je třeba zahrnout i preventivní opatření, tj. častější kypření půdy a nepřehnojování hnojivy s vyšším obsahem fosforu a dusíku. K rychlému odstranění symptomů pomáhá aplikace listových hnojiv, např. Arbofert broskev, Fytovit, Herba-feron, Tekuté železo, Tenzo Fe, Chlorofen či zelená skalice. Podobné symptomy, ale nejprve na nejstarších listech, tzv. Mg-deficientní mezižilková chloróza a nekróza listů maliníku, jsou vyvolány nedostatkem hořčíku. Na listech mezi žilkami pletivo žloutne, u některých odrůd může docházet k tečkovité nekrotizaci mezižilkového pletiva, přičemž žilky a přilehlé pletivo zůstávají zelené. Obzvláště citlivě reaguje na nedostatek Mg odrůda maliníku Polka. Nedostatek lze odstranit aplikací hořečnatých hnojiv (hořká sůl = síran hořečnatý, dolomitický vápenec, Lamag, Klomag, Hycol Mg, Wuxal SUS Kombi Mg aj). K doplnění živin zálivkou ke kořenům lze použít např. kombinaci dusičnanu amonného s hořkou solí, na list např. od počátku kvetení MAGTRAC 500 v dávce 4 l/ha na 200–500 l vody aj. Za horkého počasí je nezbytnost aplikace hnojiva na list pečlivě uvážit, aby nedošlo k popálení pletiv. Známá je i K-deficientní okrajová nekróza maliníku. V posledních letech je zaznamenáváno i poškození listů a plodů slunečním zářením, které se projevuje zbělením až zhnědnutím a zaschnutím zasažených částí. I když je již dlouho popsána tvorba drobných či rozpadajících se plodů, příčiny dosud nejsou zcela objasněny. Nejčastěji jsou uváděny jako následek nedostatečného opylení květů, vegetativního rozmnožování, negativního vlivu stanovištních faktorů, ale i napadení viry aj. Jako náchylné k tomuto poškození jsou uváděny např. odrůdy Preussen, Polka, Borgund a Zefa 3.
Virózy, bakteriózy a fytoplazmózy
Na maliníku bylo identifikováno několik virů, ale pouze na základě symptomů určit jednotlivé druhy nelze. Celosvětově rozšířený Rubus yellow net virus (RYNV, Caulimoviridae) infikující druhy r. Rubus způsobuje chlorózu pletiv podél žilek listů, u některých odrůd maliníku a ostružiníku vyvolává symptom nerovnoměrně rozložené síťovitosti a onemocnění je označováno jako virová žlutá síťovitost maliníku. Pokud se vyskytuje ve směsné infekci s jinými viry, zejména s Raspberry veinbanding mosaic (RVBMD), způsobuje silné snížení vitality a produktivity. RYNV je v Evropě přenášen kyjatkou Amphorophora idaei. Raspberry ringspot virus (RpRSV) způsobující skvrnitost listů není vázán pouze na maliník, ale napadá mnoho druhů planých i pěstovaných rostlin, včetně ekonomicky významných plodin, ovocných dřevin, drobného ovoce či révy, zejména v Evropě.
Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., AF MENDELU
Celý text článku včetně ilustračních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2021.*
