Jahody patří k velmi oblíbenému ovoci, které je v současné době v obchodech dostupné téměř celoročně. Přesto se v posledních letech výrazně zvýšil zájem veřejnosti o samosběr jahod. V roce 2019 celková výměra jahodišť dosáhla 1823 ha se sklizní 6384 t. S rozšiřováním ploch pěstování jahodníku se objevují známé, občas i méně známé problémy, způsobené jak abiotickými faktory, tak patogeny a škůdci, z nichž pouze některé může pěstitel s větším či menším úspěchem vyřešit.
Jahodník jako krátkodobá plodina citlivě reaguje na nedostatek některých živin, zejména Fe, K či Mg. Nedostatek železa se projevuje charakteristickým žlutozeleným zbarvení nejmladších listů, u nich žilnatina zůstává zelená. Podobně se na nejstarších listech projevuje nedostatek Mg mezižilkovou chlorózou a nekrózou listů. Hnědnutí a zasychání okrajů listů je následek nedostatku draslíku. Často jsou květy jahodníku poškozeny pozdními mrazy, které způsobují tzv. mrazové černání květního lůžka. Při částečném poškození dochází pouze k deformaci plodů, při silném poškození k odumření reprodukčních orgánů a plody se nevyvinou. Zčernání středové reprodukční části květu se vyskytuje, i když korunní lístky zůstanou bílé. Nejcitlivěji na nízké teploty reagují květy těsně před otevřením či částečně otevřené (uzavřená poupata snášejí teploty až –5,5 °C, otevřené květy –1,1 °C a plody –2,2 °C). Květy pod listy jsou obvykle méně poškozeny než květy nad listy. Výše poškození závisí na stupni mrazu a délce působení nízkých teplot, na umístění květů na rostlině, vývojové fázi před nástupem nízkých teplot a na odrůdě. Poškozeny mohou být i květy jahodníku pod textilií či polyetylenovou folií.
Plíseň šedá
K nejznámějším patogenům jahodníku patří Botrytis cinerea, známá spíše pod starším označením plíseň šedá, původce šedé hniloby plodů. S pravými plísněmi, tj. zástupci Oomycota, měla společný pouze název, ale jedná se o vřeckovýtrusou houbu z říše Fungi. Botrytis cinerea přezimuje sklerocii na infikovaných odumřelých listech a mumifikovaných plodech. Na jaře ze sklerocií vyrůstají přímo nepohlavní rozmnožovací orgány, konidiofory s konidiemi, které jsou větrem či odstřikující vodou roznášeny na květy a listy jahodníku. Klíční vlákno konidie na květech proniká do základů budoucí jahody. Následkem je její odumírání, za vlhkého počasí zahnívá, za suchého zasychá a tvrdne. Houba se šíří především za deštivého, teplejšího počasí. K infekcím může docházet v rozmezí teplot 0,5–30 °C (širší optimum 15–25 °C). Pro vyklíčení konidií a infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká relativní vzdušná vlhkost (nad 95 %).
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2021.
Text a foto doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D., AF MENDELU*
