Snahou každého pěstitele je dosahovat vysokých a pravidelných výnosů s dobrou kvalitou plodů. Jen tak je schopen obstát ve vysoké konkurenci. Vyšší podíl drobných plodů ve sklizni snižuje výkon česáčů a třídících zařízení, zvyšuje se potřeba obalů a skladovacích kapacit. Řešením je správná volba probírky a její aplikace.
Jedním ze základních kvalitativních znaků plodů je jejich velikost. Ta je určena především odrůdou, je závislá na celkové kondici a zdravotním stavu stromu, podnoži, vláhových poměrech stanoviště a stavu výživy. Významným faktorem, který ovlivňuje velikost plodů je jejich násada. Vysoká násada sice zajišťuje vysoký výnos, ale obvykle vede ke snížení velikosti plodů. Strom totiž nasazuje více plodů, než je nutné pro vysokou a kvalitní sklizeň. U jabloní se uvádí, že k plnému výnosu postačí pět až deset procent nasazených květů. Nadbytečný počet plodů zůstává na stromě po celou vegetační dobu a to se projeví v produkci drobných, málo vybarvených plodů, které mají horší vnitřní kvalitu (nižší obsah cukrů a kyselin).
Přednosti probírky
Přirozená redukce násady v podobě tzv. červnového propadu je obvykle nedostačující. K redukci počtu nasazených plodů musí pěstitel přistoupit aktivně ve formě probírky plůdků. Může zvolit dva způsoby. První možností je tzv. ruční probírka, při které se odstraňují plody odtržením ručně nebo pomocí nůžek. Za nejvýznamnější přednosti ruční probírky jsou považovány zejména:
– docílení optimálního počtu plodů na stromě včetně rovnoměrného rozmístění v koruně
– jistá a spolehlivá účinnosti probírkového zásahu (nízká závislost na povětrnostních podmínkách)
– delší časové rozmezí, ve kterém lze zásah provádět
– nízké riziko, že po zásahu zůstane na stromě příliš málo (mnoho) plodů
– prostředí není zatěžováno cizorodými látkami
Proti ruční probírce se uvádějí následující argumenty:
– vysoce pracná a tedy i nákladná operace
– ruční probírka obvykle nezlepší květní násadu v následujícím roce a neřeší tedy střídavou plodnost
Ruční probírka
Provádí se bezprostředně po červnovém opadu. Období probírky by se nemělo zbytečně prodlužovat, neboť s pozdějším termínem klesá její účinnost. Nadbytečné plody se odstraňují odstřižením tak, aby část stopky zůstala na plodonoši. Množství ponechaných plodů je voleno podle celkové kondice stromu, objemu koruny, odrůdy, možností dodatečné závlahy, stavu výživy apod. Vzdálenost mezi plody ponechanými na stromě se obvykle volí mezi 15 až 20 cm. Pracovníci provádějící probírku by se neměli nechat ovlivnit množstvím odstraněných plodů pod stromem (kterých je při vysoké násadě relativně velmi mnoho), ale vždy intenzitu probírky volit podle počtu plodů v koruně. Určitým vodítkem může být jednoduchý propočet, který bere v úvahu požadovaný výnos, požadovanou velikost plodů a množství stromů na jednotce plochy.
Ruční probírka umožňuje blíže se zaměřit na odstranění nadbytečných plodů z těch partií stromů, kde se vyvíjejí plody nižší kvality (vnitřek a spodní části koruny). Měly by se odstraňovat především plody, které nezaručují kvalitní ovoce v době sklizně tj. plody poškozené nepříznivými vnějšími vlivy (choroby, škůdci, krupobití). V období ruční probírky (červen, červenec) lze již detekovat plody (hlavně ve starších výsadbách), které oproti ostatním zaostávají ve velikosti a které při sklizni končí jako nestandardní ovoce. Ty by měly být odstraněny přednostně. Je třeba připomenout, že probírka plodů může vést ke snížení celkového výnosu ovoce z jednoho stromu resp. z jednotky plochy. Toto snížení je však kompenzováno zvýšenou kvalitou plodů, které se lépe uplatňují a zhodnocují na trhu. Ruční probírka se zřejmě nestane vzhledem k vysoké pracnosti dominantním způsobem redukce násady plodů. Bude se na ní spíše pohlížet jako na doplňkový a korekční zásah, kterým lze významně zvýšit kvalitu produkce. Své místo najde v případech, kdy chemická probírka nepřinesla očekávaný efekt a také při odstraňování poškozených plodů v průběhu pěstitelské sezóny (choroby, škůdci, krupobití). Přednost by ji měli dát malí pěstitelé a zahrádkáři.
Chemická probírka
V komerčním ovocnářství najde větší uplatnění chemická probírka plůdků. V porovnání s ruční probírkou je tato metoda levnější a operativnější. Může také do určité míry snížit tzv. střídavou plodnost. K redukci plůdků dochází na rozdíl od ruční probírky již v raném stadiu jejich vývoje. Menší množství plůdků produkuje méně giberelinů, které brání zakládání květních pupenů. Nízká hladina giberelinů v rostlině se projeví zvýšenou diferenciací květních pupenů a bohatší násadou květů v následujícím roce. Tato skutečnost byla potvrzena i v pokusech založených ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích (VŠÚO), kdy po aplikaci probírkového přípravku Agrostim Forte došlo v následujícím roce ke zvýšení květní násady. Na rozdíl od ruční probírky se mohou výsledky chemické probírky plůdků v jednotlivých létech značně lišit. Je to způsobené zejména tím, že na její účinnost má vliv řada vnějších faktorů, z nichž některé nemůže pěstitel ani ovlivnit. Mezi nejdůležitější faktory, na kterých závisí výsledek probírkového zásahu patří:
(dát před každé puntík) jarní mrazíky
Mráz v období před aplikací probírkových přípravků významně zvyšuje účinek probírky. Výskyt záporných teplot v době květu může poškodit plůdky a redukovat nasazení semen, což se projeví zvýšením přirozeného opadu plůdků a silnější reakcí na ošetření probírkovými přípravky. Kdykoli jsou květy poškozeny mrazem, je použití chemické probírky riskantní.
povětrnostní podmínky před aplikací
Podmračené a deštivé počasí tři až pět dní před aplikací vede ke zvýšení účinnosti probírkových přípravků. Důvodem je snazší pronikání účinné látky přes vrchní voskovou vrstvu do rostlinných pletiv. Dalším důvodem je nižší produkce asimilátů a tedy horší zásobování vyvíjejících se plůdků. To se projevuje zvýšením opadu plůdků. Při tomto charakteru počasí by dávky probírkových přípravků měly být na spodní hranici doporučovaného množství.
povětrnostní podmínky v době aplikace
Vyšší příjem chemických probírkových přípravků rostlinou je při vyšších teplotách a vzdušné vlhkosti. Optimální teplota pro aplikaci je kolem 20 až 22 °C. Nad tuto hranici se zvyšuje účinek aplikace, může však dojít k popálení mladých listů. Při nižších teplotách se zpomaluje příjem účinných látek a klesá jejich probírkový efekt. Praktické pokusy neprokázaly vliv rozdílné doby aplikace během dne. Při ranních nebo večerních aplikacích (nižší teploty) byl příjem chemikálií pomalejší, ale vlivem delšího osýchaní i delší. Postřik v poledních hodinách měl za následek intenzivnější, ale kratší příjem látek rostlinou. Celkové množství přijatých chemikálií rostlinou bylo přibližně stejné a nezávislé na době provedení aplikace. Vysoký efekt chemické probírky lze očekávat při vysokých nočních teplotách v kombinaci s vysokou oblačností během dne (zataženo) a vyšší teplotou. Za těchto podmínek je vysoká spotřeba asimilátů během noci a jejich nízká produkce během dne. Plody jsou citlivější ke stresu, který vyvolal probírkový přípravek a důsledkem je vyšší propad. Naopak nejmenší odezvu na chemické ošetření lze očekávat za teplého a slunečného počasí během dne (vysoká produkce asimilátů) a chladných nocí (nízká spotřeba asimilátů). Za této situace plody lépe odolávají stresu, který vyvolal postřik probírkovým přípravkem. Pěstitel by tedy měl pečlivě sledovat předpověď počasí na období tří až sedmi dní po zamýšleném chemickém ošetření a dávku přípravku snižovat nebo zvyšovat na základě předpokládané teploty a intenzity slunečního svitu.
velikost plodů v době aplikace
Termín ošetření má významný vliv na výsledek chemické probírky. Obvykle je určován podle velikosti plůdků. Nejvyšší odezva na chemickou probírku je v době, kdy plůdky mají průměr přibližně deset milimetrů. Za teplého počasí po odkvětu, kdy jsou dobré podmínky pro růst plodů, se ošetření probírkovými přípravky směřuje na období velikosti plůdků přibližně sedm až osm milimetrů. V chladných létech se doporučuje posunout aplikaci do doby, kdy plůdky mají průměr 12 až 15 mm. Velikost se zjišťuje posuvným měřítkem změřením příčného průměru nejméně 50 plůdků. Volí se plůdky z centrální části chocholíku, které vznikly z tzv. královského květu. Je-li aplikace posunuta do pozdějšího termínu, může u některých odrůd (především skupina Delicious) dojít ke vzniku tzv. trpasličích plodů (po aplikací probírkového přípravku plody zastaví růst a zůstávají na stromě až do podzimu). Množství takto postižených plodů se zvyšuje při vysokých dávkách přípravků s obsahem aktivní látky NAA (kyselina alfa-naftyloctová) nebo NAD (amidová forma NAA).
odrůda
Citlivost na chemickou probírku je u různých odrůd odlišná. Pěstitel by si měl předem prověřit reakci jím pěstovaných odrůd na chemickou probírku na omezeném počtu stromů a teprve v následujícím roce probírkový zásah provést na celé ploše. Sníží tak nebezpečí škody z přílišné intenzity účinku probírkového přípravu. Mezi odrůdy s citlivou reakcí na chemickou probírku se řadí např. ´Granny Smith´, ´Idared´, ´Jonagold´, ´Spartan´. Naopak obtížná je probírka u odrůd ´Fuji´, ´Gala´, ´Golden Delicious´. Spur typy jsou méně citlivé k probírce než výchozí odrůdy.
stav stromu
U mladých stromů je odezva na chemickou probírku vyšší. U starších výsadeb s horizontální polohou plodných větví je probírka méně účinná. Silná násada květů zvláště po předcházející vysoké sklizni podporuje účinek chemické probírky. Také oslabený kořenový systém (choroby, škůdci, fyzikální poškození) zvyšuje citlivost stromů k probírce.
kvalita opylení
Nedokonalé opylení má za následek nižší počet životaschopných semen v plodech. To se projeví ve vyšším přirozeném propadu plodů a zvýšenou citlivostí k probírkovým přípravkům. Jestliže je v plodech méně jak pět semen, množství přípravku by mělo být na spodní hranici doporučené dávky.
násada plůdků
Pro určení intenzity chemické probírky je nutné sledovat charakter vývoje plůdků po odkvětu. Jestliže vnější podmínky vedou k rychlému růstu plůdků je předpoklad, že většina plůdků zůstane na stromě a bude součástí sklizně. Chladné a zamračené počasí je spojeno s pomalým růstem, špatným vývojem semen a to se projeví zvýšenou citlivostí na probírkové přípravky. Za této situace je nutno volit množství přípravku na spodní hranici doporučované dávky. Pokud sedm až deset dní po opadu korunních plátků připadá na jeden centimetr obvodu větve více jak sedm až osm plůdků (prokazatelně se zvětšujících), je to signálem vysoké násady a nutné probírky. Stromy s vysokou násadou plůdků reagují na chemickou probírku silněji.
Použití chemické probírky
V České republice se mohou k chemické probírce plodů použít dva přípravky a to Agrostim Forte a Rhodofix. Účinnou látkou je kyselina alfa-naftyloctová (NAA). Rhodofix obsahuje 1 % NAA. Obsah NAA v Agrostimu Forte činí 0,6 až 0,9 % a dále tento přípravek obsahuje nativní aminokyseliny, které zlepšují adhezívní vlastnosti (omezení stékání postřikové jíchy) a podporují růst a vývoj plodů.
Probírkový přípravek Rhodofix se aplikuje v době, kdy průměr plůdků jabloní dosahuje 10 až 12 mm (asi deset dní po odkvětu). Povolená dávka je dva až tři kilogramy na hektar. Spodní hranice dávkování je doporučována pro odrůdy ´Jonagold´, ´Red Delicious´, ´Spartan´. Vyšší dávka je určena pro odrůdy ´Elstar´, ´Gala´, ´Golden Delicious´, ´Idared´. Množství postřikové jíchy by mělo být v rozmezí 1000 až 2000 litrů na 1 ha. Do postřikové tekutiny je nutné přidat smáčedlo. Přípravek Agrostim Forte má termín aplikace obdobný. Dávkování přípravku je čtyři l/ha pro odrůdy ´Jonagold´, ´Red Delicious´, ´Spartan´ a pět l/ha pro ´Elstar´, ´Gala´, ´Golden Delicious´, ´Idared´. Množství postřikové jíchy činí 800 až 1500 l/ha. Do postřikové tekutiny se doporučuje přidat smáčedlo Agrovital (0,03 %). Aplikace probírkových přípravků by neměla být kombinována s přípravky na ochranu nebo výživu rostlin.
Pokus ve VŠÚO
Vliv probírkových přípravků na zvýšení velikosti plodů odrůd ´Golden Delicious´ a ´Šampion´ byl zjišťován ve VŠÚO Holovousy v roce 2006. Rhodofix byl aplikován v dávce tři kg/ha, Agrostim Forte v dávce pět l/ha. U obou přípravků bylo použito smáčedlo Agrovital (0,03 %). Aplikace se uskutečnila v době, kdy průměr královského plůdku byl 7,1 mm (´Golden Delicious´) a 8,7 mm (´Šampion´). Postřik byl proveden zádovým elektrickým postřikovačem. Množství postřikové jíchy bylo asi 2000 l/ha. Ruční probírka byla provedena 26. června 2006 tak, aby jednotlivé plody byly od sebe vzdáleny přibližně 10 cm.
Závěr
Z uvedené tabulky je patrné, že odrůda ´Golden Delicious´ reagovala na všechny probírkové zásahy zvýšením podílu plodů kategorie nad 65 mm a také zvýšením průměrné váhy jednoho plodu. Nejvyšší vliv měla varianta s přípravkem Agrostim Forte, u které podíl plodů kategorie nad 65 mm stoupl z 28 % (kontrolní neošetřované stromy) na 77 % a průměrná váha jednoho plodu se zvýšila z 86 g na 122 g. Poněkud horší výsledky byly s přípravkem Rhodofix, i zde však došlo k významnému zvýšení kvality sklizně. Na úrovni ošetření s Rhodofixem byla ruční probírka plůdků. Zdá se, že provedení ruční probírky mělo být razantnější (tj. vzdálenost mezi plody mohla být větší než 10 cm), aby se kvalita plodů výrazněji zlepšila. Také odrůda ´Šampion´ reagovala pozitivně na probírkový zásah. U této odrůdy nebyl mezi probírkovými přípravky významný rozdíl v účinku na kvalitu plodů. Průkazně největší vliv na zvýšení kvality (velikosti) plodů měla varianta s ruční probírkou plodů. Na rozdíl od odrůdy ´Golden Delicious´ byla intenzita ruční probírky (vzdálenost mezi plody deset cm) pro odrůdu ´Šampion´ postačující. U všech variant s probírkou (ruční i chemickou) došlo ke snížení celkového výnosu ovoce z jednoho stromu. Snížení výnosu však bylo kompenzováno zvýšenou kvalitou plodů.
Příspěvek byl zpracován na základě řešení Výzkumného záměru MSM 2527112101, který je financován MŠMT ČR
