Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě i v kořenech mořské trávy

Mykologové z Botanického ústavu AV ČR popsali dva nové rody mikroskopických hub, které dokáží přežívat v prostředí s vysokým obsahem soli – v mořské trávě u Mauricia a slaných půdách v západních Čechách. Objev zásadně rozšiřuje poznání o ekologii mořských hub.

Houby z moře i ze slaných mokřadů

Nové rody hub, Thalassodendromyces purpureus a Halomyrma pluriseptata, patří do řádu Lulworthiales. Tyto houby byly dosud známy výhradně z mořského prostředí, kde rostou například na naplaveném dřevě, řasách nebo mořské pěně.
Český výzkum ale prokázal, že dokážou žít i mimo oceán, pokud mají přístup k dostatečně slanému substrátu. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise IMA Fungus.

Objev z Mauricia a z českého Soosu

První nový druh, Thalassodendromyces purpureus, byl izolován z kořenů tropické mořské trávy Thalassodendron ciliatum v Indickém oceánu. Vytváří specifickou symbiózu mezi houbou a mořskou rostlinou, která je dosud jen málo prozkoumaná.
Druhý, Halomyrma pluriseptata, byl nalezen ve slaných půdách Národní přírodní rezervace Soos. Přestože jde o vnitrozemské stanoviště, genetická analýza potvrdila příbuznost s mořskými druhy. To ukazuje na překvapivé ekologické propojení mezi mořem a pevninou.

Sůl spojuje – klíčový faktor výskytu

Podle autorů studie je hlavním faktorem pro přežití těchto hub salinita prostředí, nikoli geografická poloha. Kombinace molekulárních metod a mikroskopické analýzy umožnila vědcům detailně popsat jejich genetiku i morfologii.
„Naše výsledky naznačují, že hranice mezi mořskými a suchozemskými ekosystémy jsou u mikroskopických hub mnohem propustnější, než jsme si mysleli,“ shrnují autoři.

Objev potvrzuje význam extrémních stanovišť, jako jsou slaná jezera, pobřeží či vnitrozemská slaniska, pro biodiverzitu mikroskopických organismů a otevírá nové otázky o jejich evoluční přizpůsobivosti a šíření napříč kontinenty.

Zdroj: BÚ AV ČR