Česnek v ČR - perspektiva pěstování, zkušenosti s výrobou sadby

Velkovýroba česneku u nás skončila v 90. letech. Příčin bylo několik. Rozpad a privatizace velkovýroby, dovoz levného česneku a tím pokles výkupních cen a velká potřeba ruční práce. Problém byl i fytosanitární - mnoho pozemků bylo po opakované výrobě doslova zamořeno houbami z rodu Fusarium, Botritis, Penicilium, nebo škůdci, zejména háďátkem zhoubným. Výroba poklesla natolik, že nikdo neviděl problém ve stanovení velmi nízkých kvót na vývoz.

V roce 2002 však došlo k tomu, že kvóta byla přečerpána a narychlo se dojednávalo navýšení. K čemu došlo? V některých zemích původní EU vznikla poptávka po aromatickém česneku s velikými stroužky a delší dobou skladovatelnosti, což česneky dovážené z jižnějších oblastí Evropy, Číny atd. nesplňují. K firmám (včetně naší) do té doby vyvážejícím tento česnek většinou jako sadbu, přibyli podnikatelé vykupující tento typ česneků od drobnějších pěstitelů pro vývoz do severských zemí EU, zejména Švédska. Nejednalo se o sadbu, ale o materiál pro potravinářské využití, expedovaný v úpravě očištěné cibule, stroužky, loupané stroužky nebo naložené stroužky. Teto zájem povzbudil drobné pěstitele alespoň natolik, že neskončili s pěstováním, ale pouze omezili plochy. Následné problémy s financováním výkupu ze strany těchto exportérů výrobu opět rozkolísaly. Pozitivně se projevil až vstup ČR do EU kdy výrazně stouplo clo na dovážené česneky ze zemí mimo unie, čímž se vyrovnaly ceny dovozových a tuzemských česneků. Jestliže náš pěstitel neprodá 1 kg česneku za zhruba 50 Kč je nižší cena likvidační.
Česnek se u nás pěstuje stále, i když v omezeném rozsahu a doufáme, že tomu tak bude i nadále.

MORAVOSEED se zabývá šlechtěním česneku od svého vzniku v roce 1991. Firma reagovala na oblíbenost a zájem o tzv. ruský paličák, který se zejména v 80. letech rozšířil mezi pěstiteli. Tento typ mohutného, většinou čtyřstroužkového česneku měl velmi dobrý zdravotní stav, vitalitu, velké stroužky a dobrou skladovatelnost. Nevýhodou byl malý rozmnožovací potenciál. Šlechtitel pan Soukup na tomto problému pracoval pět let často za pomoci celé rodiny. Již v roce 1995 byl zaregistrován výsledek jeho práce - odrůda DUKÁT s převažujícím počtem stroužků 5-7. Dukát je dodnes naší rozhodující odrůdou kterou pěstují smluvní pěstitelé v Čechách v oblasti Jičínska, Nymburska a Litoměřicka a na Moravě v oblasti......

Zkušenosti pěstitelů
Našimi výrobci česnekové sadby jsou na jedné straně zkušení zemědělští profesionálové, na straně druhé máme i pěstitele kteří při jiném zaměstnání dělají česnek jako koníčka a přivýdělek, pochopitelně na menších plochách. Rozdíly v jejich zkušenostech jsou u některých metod dosti značné, ale pokud i při neobvyklém postupu dosahují dobrých výsledků, nevnucujeme jim uznávané praktiky.
Výsadba se většinou praktikuje ruční, do řad vzdálených 30 cm, 10 cm od sebe. Při strojové výsadbě sazečem jsou řady až 50 cm od sebe a jsou ponechány kolejové mezery. Hloubka výsadby je 5 - 7 cm, u Dukátu min. 8 cm. Jsou i výjimky kdy pěstitel sází do sponu 25x10, ale další (zatím jediný) pěstitel sázel záhonově na 25x25 cm do hloubky 15 cm s velmi dobrým výsledkem. Termín výsadby většinou vychází koncem října. Kdo sází strojově a kdo má velké plochy začíná s výsadbou dříve. Jako důvod uvádějí riziko nevysázení při špatném počasí a potřebný čas, aby stroužek dosáhl do zimy správnou vertikální polohu. Pokud se nenarovná je stonek zahnutý do tzv. fajfky a naroste menší. Na druhou stranu je tento tvar využíván k vázání česnekových copů. Velmi pozdní výsadby těsně před mrazy, jak doporučuje šlechtitel ing. Kozák se pro výše uvedená rizika nepraktikují. Kdo však v takovémto termínu byl přeci jen nucen výsadbu realizovat, byl spokojen.
Hnojení před výsadbou praktikují v podstatě všichni pěstitelé podle uznávaných zásad tj. minimálně 14 dnů předem 300 g P, 1000 g K a 1000 g N v čistých živinách na 100 m2. Někteří dusíkatá hnojiva aplikují děleně - to znamená, že 1/3 dusíku hnojí až na jaře. U dusíku a draslíku většinou upřednostňují síranové formy hnojiv.
Ochrana mořením sadby je samozřejmostí a nutností. Proti houbovým chorobám se musel používaný Fundazol, který vypadl z registru nahradit přípravkem Rovral 50 WP nebo Rovral FLO. Proti háďátku zhoubnému se nadále používá Sulka. Veliké rozdíly jsou ale v ošetření proti chorobám a škůdcům během vegetace. V jedné lokalitě čtyři pěstitelé vůbec neaplikují postřik fungicidy ani insekticidy protože se jim při dosavadním postupu (důsledné střídání plodin, moření) žádný problém nevyskytl. Ostatní stříkají preventivně proti chorobám i škůdcům a nutno dodat, že u většiny zkušených za 10 let co běží výroba Dukátu se rovněž problémy nevyskytly. Herbicidy se prakticky při výrobě sadbového česneku nepoužívají, protože každá aplikace i když se jedná o přípravek povolený a do česneku doporučený, znamená zpomalení vývoje a nárůst menších cibulí. Protože je u odrůdy Dukát pro výkup stanoven minimální průměr 4,5 cm, hrozí propad odbytu. Největším problémem je ale v poslední době použití herbicidů na sousedních pozemcích. Výše škody záleží na druhu herbicidu a rozsahu zasažení rostlin, který je většinou dán směrem a sílou větru. Vymahatelnost náhrady je vzhledem k obtížnému dokazování prakticky nulová.
Sklizeň Termín sklizně si každý pěstitel určuje sám podle všeobecně uznávaných zásad (rovnání květního stvolu, zasychání natě). Podorání nebo vyrývání je také jednotné stejně jako šetrná sklizeň. Významný rozdíl je v dalším postupu. V oblasti Jičínska praktikují pěstitelé odřezávání natě přímo na poli a následné sušení v půdních prostorách v jedné vrstvě na podlaze nebo ve více vrstvách na sítových roštech. Ostatní upřednostňují vázání celých sklizených rostlin do kytic, věšení na sušáky do několika vrstev nad sebou s minimálně 50 cm volného prostoru mezi vrstvami. Tento způsob se jeví šetrnější, ale je náročnější na prostor. Odřezávání natě (kolíku) a kořenů na požadované velikosti a následné čištění je pouze ruční a velice náročné. Použití různých typů pákových řezaček, nůžek a nožů je velice individuální. Kontrola kvality, vážení a pytlování jsou již finální práce při kterých bývá přítomen pracovník naší firmy, který určí i výši finančního ohodnocení.

V letošním roce uvedeme na trh novinku - jarní česnek LUMÍR. Je to úzkolistý raný nepaličák. Rostliny jsou středně vysoké s úzkými a tmavými listy. Drobnější bílé cibule jsou kulovité, pevné s průměrným počtem stroužků 11 až 15 a celkovou hmotností 20 – 25 g. Stroužky jsou bělavé, u báze až světle hnědofialové, na řezu bledě žlutozelené. Odrůda má vynikající skladovatelnost. Při výsadbě na podzim přezimuje bez problémů, je ranější a dosahuje vyššího výnosu. Šlechtitelem je rovněž pracovník firmy pan Soukup z Chotěšova.