01.01.2021 | 08:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

České zelinářství – máme důvod růst

Až se za pár let někdo zeptá, jaké byly roky 2018, 2019 a 2020 pro pěstitele zeleniny, jak odpovědět? Dva roky extrémního sucha, dobrých cen i poklidného obchodování vystřídal srážkově abnormální rok a s ním se vrátily naše staré bolesti. Nízké ceny, boj o místo na slunci s dumpingovými dovozy.

A když jde o podíl na trhu, je každá rána dobrá. I ta pod pás, jakou je falšování původu potravin! To je snad největší bolest, zvlášť v letech nadúrody. Tyto tři roky také spojuje i to, že se na našich polích podařilo vypěstovat pouze třetinu toho, co každý rok zkonzumujeme. Pro dokreslení pár čísel z EUROSTATu – v roce 2019 se u nás vypěstovalo pouze 21 kg zeleniny na obyvatele, zatímco celoevropský průměr dosáhl hodnoty 129 kg/obyvatele a například v Itálii se ve stejném roce vypěstovalo 203 kg zeleniny na obyvatele. Ročně dovážíme přes 600 tis. t čerstvé zeleniny v hodnotě zhruba 11,5 mld. Kč; v roce 2019 to bylo méně – 588 tis. t., zato ve vyšší hodnotě 12,2 mld. Kč – v důsledku nepříznivého vývoje počasí a nižších sklizní v letech 2018 a 2019. Charakteristickým rysem českého zelinářství posledních let je nevyváženost. V portfoliu pěstitelů dominují velké podniky (nad 500 ha), které dále koncentrují svoji nabídku směrovanou do obchodních řetězců. Podniky střední velikosti jim nedokážou konkurovat a ztrácí odbyt. Důvod je zřejmý, obchodní řetězce jako dominantní prvek retailu (až 85 %), preferují dodavatele s potřebnou výrobní kapacitou. Drobní pěstitelé jsou odkázáni na prodej ze dvora nebo na farmářských trzích, někteří nově testují možnosti prodeje samosběrem. Významnou pomocí středním a malým podnikům by bylo zavedení regionálních pultů v obchodních řetězcích. Na západ od nás jsou si toho vědomi a část prodejní plochy v obchodech bývá vyhrazena lokálním pěstitelům, kteří zde nacházejí vítanou možnost prodeje. Nevyvážené zůstává i zásobování trhu v průběhu roku. Vybudované skladovací kapacity jsou zcela nedostatečné a pokud se nám v příštích letech podaří navyšovat pěstební plochy, je nezbytné směřovat produkci právě tímto směrem. Nutně potřebujeme nestandardní a krátkodobou sezónní nadprodukci uplatnit ve zpracovatelském průmyslu.*

Text a foto

Ing. Petr Hanka,

předseda Zelinářské unie Čech a Moravy

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021 s tématem Zelinářství.

Napsat komentář

Napsat komentář: Valounek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentáře k článku

  1. Myslím, že české zelinářství tady má velkou tradici a to od domácích pěstitelů, kteří pěstují pro vlastní potřebu, tak i od malých a středně velkých farmářů, kteří jezdí na trhy, až po ty největší průmysly, které ale využívají do určité míry tradiční postupy. Rozdíl je samozřejmě v přístupu a s tím se pojí i možnost růstu. Zatímco domácí pěstitel přemýšlí, jestli koupit holinky z http://www.armik.cz nebo od vietnamců, střední farmář přemýšlí nad traktorem a velkofarmář nad novou zavařovací linkou. Důležité ale je, že to všechno se k sobě snoubí takový způsobem, že to skvěle funguje. Anebo přinejmenším aspoň funguje. 🙂

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down