Podle ekonomických ukazatelů má Česká republika velmi dobré výsledky a slušný přírůstek HDP i životní úrovně. Až tak jednoznačně to však nevyznívá pro české květinářství. Podle ČSÚ je přírůstek HDP za loňský rok 5,2 %, podle podkladů Svazu květinářů a floristů (SKF) je přírůstek spotřeby květin ve stejném období jen 2,8 %.
Ještě těžší je situace v květinářských pěstitelských podnicích, kde se nedaří přizpůsobit prodejní ceny nárůstu nákladů vlivem inflace. Ještě větší tlak na náklady pěstování je v oblasti osobních nákladů, kde se velmi negativně projevují politická opatření v minimální mzdě. Ale teď tradičně podle jednotlivých složek.
Za rok 2017 bylo postaveno několik skleníkových objektů, z toho část jako náhrada starých. Opět nějaké produkční plochy zanikly zcela. Celkově jde o přírůstek, který se odhaduje na 1,5 ha, tj. téměř 1,2 %. Hrubá produkce pěstitelských podniků dosáhla 2,25 mld. korun, tj. asi o 3,8 % více než v roce 2016. Zda je to úspěch či není, je diskutabilní.
Jako výsledek trendu vývoje je to dobrý výsledek a je podobný předchozím rokům. Přibylo asi 1,2 % výrobních ploch, možná, ale jen minimálně, se zvýšily realizační ceny. Největší podíl na tomto přírůstku má zvýšené množství vypěstovaných květin. Ve srovnání s růstem HDP v ČR (viz výše 5,2 %) je to ale málo!
Na růstu ploch a jejich vybavení se částečně podílí poskytnuté dotace, i když květinářských podniků uspělo se žádostmi jen několik. Bohužel, květinářství nepatří do živočišné výroby, kterou naše ministerstvo zemědělství nekriticky zvýhodňuje. Uznejte sami – je-li alokace peněz v rezortu zemědělství již předem rozdělena na 25 % pro rostlinnou výrobu a 75 % pro živočišnou, tak v tom není parita. Navíc je hodnota rostlinné produkce vyšší než živočišné, a pokud se nějaké prostředky nedočerpají nebo vrátí u projektů rostlinné výroby, přidají se přednostně na zvýšení podpory živočišné výroby.
Text
Ing. Zdeněk Nachlinger,
Průhonice
Foto L. Poláková
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6 /2018.
