Černá skvrnitost čemeřice (Coniothyrium hellebori)

Jednou z nemnoha okrasných rostlin, které kvetou v zimě, jsou čemeřice. V současné době je známo přibližně 20 druhů čemeřic (Helleborus L.), které se ve volné přírodě vyskytují v jižní a východní Evropě a v Malé Asii. Zahradnicky nejvýznamnější druh - čemeřice černá (H. niger L.) pochází z jihovýchodní Evropy.

Velké bílé květy se objevují v závislosti na průběhu počasí již během zimy a v předjaří, kultivar „Praecox“ vykvétá při mírné zimě již koncem října až začátkem listopadu. Zahradní hybridy čemeřic mají květy nejrozmanitějších barev, tvarů i velikostí, včetně plnokvětých kultivarů.

Čemeřice jsou považovány za rostliny, které příliš netrpí chorobami a škůdci. Ve výjimečných případech, pokud byly rostliny vysazeny na exponovaném místě, mohou být na jaře listy poškozeny intenzivním slunečním zářením, tzn. sluneční spálou. I když je popsáno téměř 15 patogenů (např. Ascochyta hellebori Sacc., Botrytis cinerea Pers., Gloeosporium sp., Phyllostica helleborella Sacc., padlí (Erysiphaceae) a Peronospora pulveracea Fuckel, Ramularia hellebori Fuckel, Sclerotium delphinii Welch aj.), nejčastěji se vyskytuje a také je nejvýznamnější houba Coniothyrium hellebori způsobující onemocnění známé pod názvem černá skvrnitost čemeřice.

Příčiny a fyziologie choroby
C. hellebori napadá především rostliny oslabené, přehnojené dusíkem nebo pěstované na nevhodných stanovištích (např. kyselých místo neutrálních až mírně alkalických půdách). První příznaky napadení se objevují na podzim, především na listech. Během podzimu i mírné zimy se po obou stranách listů, většinou od okrajů, vytvářejí velké okrouhlé, postupně se protahující hnědé až černé skvrny, které při silnější infekci mohou splývat. Později je střed skvrn šedohnědý až bílošedý, koncentricky zónovaný a časem vypadává. Skvrny dosahují velikosti 5 – 30 mm. Napadené listy hnědnou a předčasně odumírají. Černé, více či méně hluboké čárkovité, postupně se protahující skvrny se vyskytují i na řapících listů a květních stvolech. V místě skvrn se stvoly svrašťují a padají. Často jsou stvoly napadeny v místě ohybu pod květním pupenem nebo samotné pupeny, které zčernají a nerozvinou se. Hnědé skvrny se mohou objevit i na rozvinutých květech. Většinou se šíří ze špiček okvětních lístků. Houba přezimuje v napadených částech rostlin. Během vegetace se šíří protáhlými elipsoidními až vejčitými, bledě hnědými pyknosporami (4 – 6 x 2 – 3 μm), které se uvolňují z pyknid (ø 120 – 170 μm) vznikajících ve středu černých skvrn na líci listů.
V hustých porostech a při vysoké vlhkosti jsou čemeřice často napadeny také plísní šedou (Botrytis cinerea) způsobující šedou hnilobu čemeřice, příp. skvrnitostí květů projevující se drobnými hnědými tečkovitými skvrnami. Napadené rostliny lze ošetřit postřikem přípravky s účinnou látkou iprodione (Rovral Flo) nebo vinclozolin (Ronilan WG).

Ochrana
Pokud již byly rostliny napadeny, bez chemického ošetření se neuzdraví. Preventivní ochranná opatření jsou zaměřena na pěstební péči. Málo či špatně kvetoucí rostliny je třeba přihnojit, především dostatečně vápnit, nebo přesadit na vhodnější stanoviště. Nezbytné je i včasné odplevelování, odstraňování a likvidace (nejlépe spálením) infikovaných skvrnitých listů i květů. U zdravých, bohatě kvetoucích rostlin stačí jen odstranit suché listy. K množení koncem léta (v srpnu) lze použít pouze zdravé rostliny.
Pokud rostliny byly napadeny je třeba začít s kurativní ochranou již při rozvinutí prvních listů, a to postřikem přípravky na bázi mancozebu (Dithane DG, Dithane M 45, Novozir MN 80) a dále během vegetace až do konce září (jedenkrát za 14 – 28 dnů). Nezbytné je důkladně ošetřit i srdéčko rostliny a ochránit základy květních pupenů. Zanedbání ochrany v srpnu a září se projeví poškozenými skvrnitými listy a květy.