Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) uspořádal koncem listopadu tradiční seminář Pěstování česneku: Výzkum a praxe. Semináře se zúčastnilo více než šest desítek pěstitelů a příznivců česneku. Cílem již patnáctého ročníku semináře bylo propojit nové poznatky z výzkumu s praxí a poskytnout pěstitelům česneku cenné informace.
Seminářem provázela Ing. Barbora Tunklová, Ph.D., z VÚRV, která pokračuje ve výzkumu česneku po svém předchůdci Ing. Jiřím Zámečníkovi, CSc.Akce se konala v aule ústavu, pod záštitou ministra zemědělství Mgr. Marka Výborného.
Ing. Zuzana Přibylová, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy, z. s. (ZUČM), v úvodu své přednášky připomněla memorandum mezi VÚRV a ZUČM z roku 2024 o vzájemné spolupráci. Uplynulá sezóna byla podle ní plná extrémů počasí, ať už jde o letní a jarní bouřky s krupobitím a přívaly deště, které nejvíce poškodily cibuli, horké suché léto s negativním dopadem na košťáloviny nebo zářijové povodně, které spláchly úrodu pěstitelů na Mělnicku nebo na severní Moravě. V zelinářském sektoru, závislém na ruční práci, pokračují problémy se zajištěním dostatku sezónních pracovníků. Sedmdesát procent produkce zeleniny se prodává přes velkoobchodní řetězce a pěstitelé stále bojují za její férovou cenu. Jak tajemnice ZUČM uvedla, do tuzemska se podle ČSÚ ročně doveze více než šest tisíc tun česneku. Zhruba 70 % dovozeného česneku pochází ze Španělska a 12 % z Číny. ČR je v pěstování česneku soběstačná zhruba z jedné třetiny. V roce 2024 dosáhla pěstební plocha česneku v ČR zhruba 300 ha a dalších 100 ha patřilo malopěstitelům. ZUČM sdružuje více než 190 pěstitelů zelenin a subjektů, které mají k zelenině blízko. V systému integrované produkce je zapojených 77 pěstitelů pod hlavičkou Svazu pro integrovanou produkci zeleniny (Svaz pro IPZ). Kvalitní tuzemskou zeleninu a ovoce právě z integrované produkce podporuje ZUČM spolu s Ovocnářskou unií ČR známkou Ovoce a zelenina s rodokmenem. Nově mohou toto logo využívat i pěstitelé brambor, členové Svazu pro IPZ.
S praktickými zkušenostmi o pěstování česneku na zeleno vystoupil pěstitel Josef Bulant z rodinné farmy BulKo, s. r. o. Velmi důležitý je podle něj výběr odrůdy s ohledem na barvu, typ (paličák/nepaličák) i dobu sklizně. Pěstují kvalitní české odrůdy jako Bjetin, Vekan, Slavin, Havran, Janko, Rusinka a Havel, u níž zákazníci oceňují velké stroužky. V sortimentu dále nalezneme nejen dvě krajové české odrůdy, Kozlův paličák a Fialový paličák, ale i zahraniční odrůdy Sabagold, Therador, Messidor, Germidour a Garpek. Produkci dodávají do řetězců a prodávají také ze dvora. Cena česneku na zeleno se odvíjí od doby prodeje a pracnosti s tím spojené (krácení stonků, balení, sušení aj.). Velký rozdíl je v ceně svazků z pole a usušených cibulí. Za velmi důležitou považují edukaci zákazníků už při samotném prodeji, nejen ohledně správného sušení a skladování. „Každou cibuli mám v ruce a snažím se dát zákazníkům to nejlepší,“ podotkl pěstitel. Česnek sází na svých polích v Polabí (196 m n. m.) na přelomu září a října. Zkušenosti však mají i z oblasti Vysočiny (580 m n. m.). „Nevidím velký rozdíl v lokalitách, ale v jednotlivých odrůdách,“ uvedl farmář. U nové odrůdy ho například nemile překvapila virová mozaika.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 4/2025.
