Někdejší slávu pražského vinařství připomíná v současnosti už jen pár názvů ulic či čtvrti Královské Vinohrady, vývěsní štíty s vinařskými motivy a pouhých pět vinic. V 16. století přitom bylo na nynějším území hlavního města na 2000 vinic, teď jsou spíše raritou. Vyjmenovat pět míst v Praze, na kterých se vinná réva pěstuje, je oříškem i pro rodilé Pražany.
Největší je v Praze památkově chráněná vinice sv. Kláry na svahu nad Trojským zámkem, kterou spravuje pražská botanická zahrada. Malebnou vinici zdobí kaple sv. Kláry a unikátní vinařský domek z 18. století, který byl poprvé zpřístupněn veřejnosti v neděli na Trojském vinobraní. Víno se zde pěstuje na výměře 3,5 hektaru. V těsném sousedství leží soukromá vinice Salabka s výměrou přes čtyři hektary, víno se ale pěstuje zatím jen na části pozemku.
Velkou obrodou prošla v posledních letech vinice Gröbovka v Havlíčkových sadech, kterou vlastní Praha 2. Městská část ji věnuje velkou pozornost i prostředky. Nechala vysázet na 1,5 hektaru tisíce nových keřů. Víno z Gröbovky už získalo první ocenění. Jeho kvalitu mohou posoudit návštěvníci Vinohradského vinobraní, které se koná poslední zářijový víkend.
Nejmladší pražskou vinicí je Máchalka ve Vysočanech v Praze 9, kterou obnovili po téměř sto letech členové družstva Svatý Václav. Na rozloze 1,8 hektaru byl původně ovocný sad. Nejmenší je v metropoli je Arcibiskupská vinice v Modřanech o rozloze 1,1 hektaru. Po roce 1989 ji vzkřísila skupinka nadšenců. Pěstování vinné révy na svahu Vítkova Praha 3 pod jezdeckou sochou Jana Žižky hodlá příští rok po stoleté přestávce zahájit Praha 3.
Obnova pražského vinařství stojí podle Malcové za námahu. Z hroznů vypěstovaných v Praze jde udělat velmi kvalitní víno, ujistila. Specifikem pražských vín je to, že se musejí nechat déle uležet. První rok mají vysoký obsah kyselin. Záznamy z roku 1881 uvádějí, že podle provedených rozborů byla kvalita trojských vín srovnatelná s nejlepšími rakouskými rýnskými víny.
Začátek pěstování révy v Praze nelze přesně datovat. Je ale jisté, že bylo rozšířeno již za přemyslovců. První vinice jsou doloženy z doby vlády Václava II. a Přemysla Otakara II.
O rozkvět pražského vinařství se nejvíce zasloužil Karel IV. V roce 1358 nařídil pěstování vína do vzdálenosti tří mil, tedy zhruba 21 kilometrů, od Starého Města. Nechal přivézt nejlepší odrůdy révy z Burgundska. Vinice osvobodil od daní i jiných povinností a omezil dovoz cizích vín. Nedoceněn je Jiří z Poděbrad, který obnovil vinice zpustošené husitskými válkami.
Pražské vinice výrazně poškodila třicetiletá válka a jejich konečný zánik přineslo obléhání Prahy v roce 1757. Nezdarem skončily v 19. století pokusy vinice obnovit.
