Velmi zajímavou skupinou pelargónií, kterou ve VÚKOZ Průhonice šlechtíme, jsou pelargónie bronzolisté. Svým genetickým založením patří do stejné kategorie jako zlatolistá série ´Aurelika F1´, jíž jsme vám představili v loňském roce. Od této série se však výrazně liší typem vybarvení listů. Zatímco ´Aurelika F1´ má listy zlatavé s bronzovou, různě výraznou kresbou ve tvaru podkovy, listy bronzolisté série ´Bronze Velvet F1´ mají téměř celoplošnou bronzovou kresbu s úzkým zlatavým okrajem.
Tyto odrůdy jsou bronzovou obdobou našich hnědolistých odrůd série ´Black Velvet F1´. Stejně tak jako před pár lety byly odrůdy série ´Black Velvet F1´ atraktivním a originálním přínosem do světového sortimentu zelenolistých pelargónií, jsou i tyto bronzolisté odrůdy velmi pěkným a originálním obohacením sortimentu zlatolistých a bronzolistých pelargónií.
Průhonické F1 odrůdy zlatolistých a bronzolistých pelargónií jsou prvními odrůdami tohoto typu ve světovém sortimentu, které se dají množit semeny. Množení semenem je výhodné zejména z hlediska zdravotního stavu porostů, neboť je nejpřirozenější a nejsnazší cestou ozdravení rostlinného materiálu. Další velkou výhodou je snadný transport semen i do velmi vzdálených míst.
Bronzolistých je polovina
Jako u všech zlatolistých a bronzolistých odrůd je i u těch námi vyšlechtěných zlatavá barva listů a přeměna hnědé kresby na bronzovou založena na sníženém množství chlorofylu. Zlatolistý i bronzolistý typ je životaschopný pouze v heterozygotním stavu. To znamená, že gen zodpovědný za produkci chlorofylu má jednu ze svých párových alel původního typu (schopnou produkce chlorofylu) a druhá alela v důsledku mutace tuto schopnost nemá. Homozygotní genotyp s oběma alelami bez schopnosti produkce chlorofylu (který by teoreticky mohl poskytnout uniformní zlatolisté či bronzolisté potomstvo) není životaschopný. Bronzolisté odrůdy (vyráběné křížením bronzolistého a hnědolistého rodičovského komponentu) mohou tedy při množení semenem vytvářet jen asi polovinu bronzolistých rostlin, přičemž druhá polovina rostlin má tmavě hnědé listy s úzkým zeleným okrajem. Vzhledem k tomu, že oba typy rostlin jsou pěkné a dobře prodejné, není to zřejmě tak výrazný problém.
Série ´Bronze Velvet F1´
Všechny odrůdy této série mají listy s téměř celoplošnou bronzovou kresbou s úzkým zlatavým okrajem. Rostliny jsou kompaktní, dobře rozvětvené a bohatě olistěné. Květenství mají zářivé barvy a velikostí i kvalitou jsou srovnatelná s květenstvími zelenolistých odrůd. Rostliny bohatě kvetou od jara až do zámrazu. Ve venkovním prostředí mají tyto odrůdy dobrou vitalitu i odolnost vůči nepříznivým činitelům. Jsou vhodné pro pěstování v různých pěstebních nádobách i pro výsadby do záhonů.
Z výsevů těchto F1 odrůd dostáváme 46 až 50 % bronzolistých rostlin. Zbytek tvoří rostliny hnědolisté typu ´Black Velvet´. Bronzolisté rostliny v důsledku nižšího obsahu chlorofylu vykvétají asi o čtyři týdny později než hnědolistá část rostlin z téže odrůdy. Série ´Bronze Velvet´ má momentálně čtyři barvy a v nejbližší době by měla být došlechtěna ještě výrazně červená odrůda.
Odrůdy je možné zakoupit jako semena nebo jako mladé rostliny ze semen či z řízků. Vzhledem k tomu, že bronzolisté rostliny jsou v počátečním stadiu růstu poněkud choulostivější, doporučujeme spíše nákup mladých rostlin.
Ve skleníku i venku
Bronzolisté F1 odrůdy množené semeny pěstujeme stejným způsobem jako zlatolisté F1 odrůdy. Bronzolisté rostliny mají v důsledku nižšího obsahu chlorofylu asi o čtyři týdny delší vývoj od výsevu do vykvetení než hnědolisté rostliny ze stejné odrůdy. Pokud chceme bronzolisté a zlatolisté rostliny prodávat jako kvetoucí již začátkem května doporučujeme dřívější výsev (konec října). Výsev v normálním termínu (prosinec až leden) je možné realizovat jen v zemích, kde je zvykem prodávat tyto odrůdy pelargónií v nekvetoucím stavu.
Bronzolisté a hnědolisté rostliny z výsevů je nutné, vzhledem k výrazně odlišným růstovým schopnostem, pěstovat odděleně. Abychom tak mohli učinit, musíme přepíchat klíčence z výsevů podle barev do různých sadbovačů (bronzolisté rostliny mají žlutolisté klíčence, hnědolisté rostliny mají klíčence zelenolisté ).
Chceme-li, aby bronzolisté rostliny vykvetly přibližně ve stejnou dobu jako hnědolisté, je potřeba je pěstovat v rozdílných teplotách. Bronzolisté rostliny pěstujeme po celou dobu (od října do konce dubna) při teplotách obvyklých pro F1 pelargónie (den 20 až 23 °C/noc 18 až 15 °C). Rostliny se sníženým obsahem chlorofylu jsou v raných stadiích choulostivější. Proto je zvláště nutná včasná ochrana mladých rostlin proti půdních chorobám a škůdcům, proti botrytidě a případně i mšicím. Hnědolisté rostliny pěstujeme při výše uvedených teplotách jen v období od výsevu do zapojeného porostu v multiplatech, a potom od nahrnkování až do rozkvětu. V zimním období je asi na dva až dva a půl měsíce (prosinec až polovina února) přemístíme do chladnějšího skleníku (přibližné teploty den 12 °C/noc 8 °C). Rozdíl je i v ošetření morforegulátory. Bronzolistým rostlinám stačí jeden postřik ve stadiu tří až pěti pravých listů (asi za 80 dní po výsevu, koncentrace 0,25%). Hnědolisté rostliny potřebují tři až čtyři postřiky (první postřik ve stadiu tří až pěti pravých listů, tj. asi za 50 dní po výsevu, koncentrace 0,25%, další postřiky po sedmi dnech, koncentrace 0,15%). Přihnojování, zálivka i postřik proti opadu korunních lístků jsou u zlatolistých odrůd stejné jako u běžných F1 hybridů pelargonií.
Při pěstování ve venkovních podmínkách jsou bronzolisté a zlatolisté odrůdy zvlášť působivé v různých kompozicích se zelenolistými či tmavolistými okrasnými rostlinami. Pro dobré vybarvení listů i jejich kresby, stejně tak jako pro bohaté kvetení, potřebují slunné stanoviště a dobrou zeminu. Bronzolisté pelargónie, stejně tak jako ostatní typy pelargónií, potřebují vydatné přihnojovaní nejen ve skleníku, ale i během letní sezóny. Nutná je i dobrá zálivka.
