Původně si hlavní organizátor Brněnské růže Slávek Rabušic pohrával s myšlenkou soutěž po deseti letech skončit. Nakonec jej přátelé přesvědčili a po předloňské rekapitulaci začala v listopadu 2006 její druhá etapa. Účastníci protentokrát aranžovali své práce na půdě Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, který sídlí v prostorách nádherné brněnské historické památky – Paláce šlechtičen.
Soutěžní zápolení začalo pro jedenáct seniorských a dvanáct juniorských účastníků Brněnské růže v pátek 10. listopadu krátce po desáté hodině dopolední. Před sebou měli celkem tři úkoly, které se tématicky vztahovaly k podnikatelskému prostředí. První disciplínou byla vazba kytice pro přivítání obchodního partnera, následovala přízdoba dárku k témuž účelu a jako poslední tvořili soutěžící florální objekt pro dekoraci vstupní haly firmy. Co se týče přípravy a vlastní práce, platilo pro všechny stejné jednoduché omezení. Předem mohli mít nachystáno pouze pracovní místo, materiál a případně korpus pro kytici či konstrukci pro florální objekt. Samozřejmě bylo nutné držet se časového rozpisu pro jednotlivé disciplíny. Po celou dobu počínání a zejména práce soutěžících bedlivě sledovaly všechny tři členky poroty – Marie Bittnerová, Olga Fojtíková a Marie Hynková. Ceny se rozdávaly jak za jednotlivé soutěžní disciplíny, tak v seniorské a juniorské kategorii. Celkové vítězství vybojovala Hana Šebestová soutěžící za firmu Forestina, s. r. o. Večerní vyhlášení výsledků se zároveň stalo vernisáží výstavy soutěžních prací. Zájemci je mohli shlédnout ještě o víkendu.
Soutěžení v Brně započalo na konci roku 2006 svou novou etapu. Na to, zda a jak se bude Brněnská růže odlišovat od minulých ročníků a také na několik komentářů k samotnému průběhu aktuálního ročníku jsme se zeptali samotného organizátora Slávka Rabušice.
1. Jedním z rysů Brněnské růže vždycky byla snaha odlišit se od ostatních soutěží. Nyní se dostala do nové etapy. Máte nějakou vizi, kam se bude ubírat v budoucnu?
Brněnská růže vznikla před jedenácti lety jako komorní umělecky laděná floristická soutěž, jejímž hlavním rysem jsou zajímavá a originální témata. Od pátého ročníku je koncipovaná do tématických celků. Její charakteristika bude pro příští roky zachována, s tím, že v tomto druhém, pravděpodobně pětiletém období, se budeme částečně vracet k dřívějším tématům. Možnost porovnávat, jak se práce floristů vyvíjí a kam se ubírá – v tom vidím další přínos Brněnské růže současné floristice. I proto jsem předloni soutěž na jeden rok přerušil, aby dál nežila jen setrvačností a abychom mohli zrekapitulovat uplynulou etapu a říci si, co chceme dál.
2. V loňském roce na akci organizačně i finančně spolupracovala firma Vonekl, s. r. o. Jak je tomu letos? Kdo ještě se na organizaci soutěže podílí?
Firma Vonekl vstoupila výrazným způsobem i do letošního ročníku, a to jako rovnocenný spolupořadatel i sponzor vítězů. Nicméně již devět let se na organizaci akce podílí i známá brněnská společnost Park, v. o. s., bez níž by se Brněnská růže nemohla uskutečnit, za což firmě patří velký dík. Několik ročníků také podpořila brněnská firma KOREKT-invest, spol. s r. o., Agro Brno Tuřany, a. s. a podnikatel Roman Šimáček. Poprvé se na soutěži objevily i ceny od vydavatelství Profi Press, s. r. o., které věnovalo výhercům roční předplatné časopisu Floristika.
3. Jak velký zájem o účast na Brněnské růži je mezi soutěžícími? Zvete i floristy ze Slovenska ?
Soutěž byla původně koncipována pro přibližně 25 soutěžících, v její historii byl zatím nejnižší počet devatenáct, nejvyšší třicet. S účastí v letošním ročníku jsem nesmírně spokojen, 23 soutěžících je na poměry v ČR vysoké číslo, navíc po roční odmlce. Jsem rád, že se každým rokem najde několik firem, které neváhají finančně a materiálově podpořit studenty zahradnických škol, i když často vysílají i své zástupce. Letos se takto výrazně projevily firmy Bohemiaseed, s. r. o., Dopitaflor, s. r .o., Zahradnictví u Kopřivů Šebrov a PH Flowers, s. r . o. Soutěžící ze Slovenska přímo nezveme, zatím se zúčastnili celkem šesti ročníků Brněnské růže.
4. V nedávné době měli občané města Brna možnost vidět dílo nizozemského floristy Maxe van de Sluise v galerii Vaňkovka. Má i Brněnská růže nějaký kulturní přínos pro laickou veřejnost?
Od druhého ročníku jsme se rozhodli nabídnout soutěžní práce formou výstavy široké veřejnosti, a to hned z několika důvodů. Hlavním z nich byla prezentace práce současných floristů, podpora zájmu o studium na zahradnických školách a přilákání veřejnosti do zajímavých objektů města Brna. Díky velké propagaci a částečně i tradici byla letošní návštěvnost poměrně vysoká. Na čtyři stovky platících a tři sta neplatících návštěvníků, našich hostů a spolupracovníků, je dle mého soudu velký úspěch. Chtěl bych ale zdůraznit, že více než zájem veřejnosti je pro mne důležitější spokojenost účastníků, celková atmosféra soutěže i vernisáže, a skutečnost, že je Brněnská růže je vhodnou příležitostí pro začínající floristy stejně jako prestižní záležitostí pro zkušené. To vše je nám odměnou za náročnou přípravu i organizaci.
5. Pro soutěž je charakteristická každoroční změna místa konání, pokaždé však jde o krásné historické prostory. Kam se můžeme těšit napřesrok?
Před lety jsem sliboval, že uvedu floristy do stavebních slohů od gotiky po funkcionalismus. To první se již podařilo a příští rok se mi snad splní i to druhé. Nedávno mne oslovilo se zajímavým projektem a prosbou o spolupráci brněnské HaDivadlo. Projekt se úspěšně rozjel, a proto budu moci floristy příští rok přivítat v domovském sídle této zajímavé divadelní scény v pasáži Alfa. Patří mezi nejvýznamnější funkcionalistické stavby v Brně. Divadelnímu prostředí budou samozřejmě přizpůsobena i soutěžní témata, takže se můžeme těšit třeba na kytici umělci k premiéře.
6. Vraťme se ještě k samotné organizaci a průběhu soutěže. Myslíte si, že témata jednotlivých disciplín byla dostatečně přesně definována?
Zadání témat na Brněnské růži je podle mého názoru velice stručné, přesné a výstižné. Společná pravidla pro všechna tři témata jsou shrnuta do jednoho bloku, což soutěžícím naprosto jasně říká, co mohou a co ne. Tento systém jim dává velkou tvůrčí svobodu v rámci přesně daných pravidel. A protože mi velice záleží na tom, aby měli floristé před soutěží v zadání jasno, každý rok se všemi z nich témata a organizační podrobnosti konzultuji. Učinil jsem tak i tentokrát, kdy jsme se rozhodli zařadit poněkud neobvyklou disciplínu florální objekt. Nejenže se všichni soutěžící ve vymezení této disciplíny zorientovali, někteří z nich se na Brněnskou růži 2006 přihlásili právě kvůli vyhlášeným tématům. To mne utvrdilo v názoru, že tato témata jsou zajímavá a pro současnou floristiku aktuální.
7. Můžete podrobněji objasnit kritéria, podle nichž jsou práce soutěžících posuzovány?
Stejně jako na Děčínské kotvě jsou práce hodnoceny z hlediska technického zpracování a estetiky, a to maximálně padesáti body pro každou oblast. Zatímco u techniky jde o obecně známé věci jako např. pevnost úvazku, práci s pomocným technickým materiálem, preciznost a čistotu práce s tavnou pistolí, kvalitu navazování květů a listů apod., z hlediska estetiky jde o splnění obecně platných zákonitostí – např. proporcionality a vyváženosti a také o celkový dojem (kdysi samostatné kritérium s počtem 30 bodů). Výraznou měrou se zde samozřejmě projeví i subjektivní náhled jednotlivých hodnotitelů.
8. Jakým způsobem je vybírána porota – jsou do rolí komisařů obsazováni lidé s hodnotitelským osvědčením?
Před lety jsme v Brně i v Děčíně zkoušeli tzv. technické komise. Ty se ale neosvědčily, stejně jako hodnocení prací až v jejich finální podobě. V současné době máme již několik let pouze jednu komisi, která se pohybuje mezi soutěžícími i při samotné práci. Za velmi důležité považuji to, že jsem při posledních dvou ročnících nabídl místo v komisi mladých lidem sotva odrostlým soutěžním létům – a přesto velmi zkušeným a uznávaným floristům. Jména jako Marie Bittnerová, Olga Fojtíková, Marie Hynková, Jitka Remarová a Petr Kopáč jsou jistě zárukou kvalitní a odpovědné práce, o čemž svědčí i pouhý jeden protest v rámci 10. a 11. ročníku. Co se týče hodnotitelského osvědčení s mezinárodní platností, to je stále jakýsi dluh Svazu květinářů a floristů, který se bude touto problematikou zabývat ještě v letošním roce.
Výsledky Brněnské růže v kategorii juniorů
1. místo:
Eva Šašková, Bohemiaseed, s. r. o., Praha
2. místo:
Jana Zrínyová, Dopitaflor, s. r. o., Brno
3. místo:
Monika Blahoudková, Dopitaflor, s. r. o., Brno
Výsledky Brněnské růže v kategorii seniorů
1. místo:
Hana Šebestová, Forestina, s. r. o.
2. místo:
Jaromír Kokeš, Art Florist, s. r. o.
3. místo:
Přemysl Hytych, MZLU v Brně
