Ochrana proti chorobám a škůdcům
Semenáče a mladé rostliny jsou náchylné k napadení tzv. množárenskými houbami (Pythium sp., Rhizoctonia sp., Phytophthora sp.), které způsobují hnití kořenů, hlíz a řapíků listů. Nejúčinnější preventivní ochranou proti těmto houbám je dodržování přísné hygieny v pěstebních prostorách a propaření pěstebního substrátu.
K napadení rostlin Pythium dochází často při nevhodném způsobu zálivky, kdy je substrát příliš vlhký, při nedostatku kyslíku u kořenů a při vysokém obsahu solí z přehnojení. Teplota není rozhodující. Nemocné rostliny vykazují růstovou depresi, žloutnou, vadnou a kořeny se zbarvují do hněda. Preventivní ochranou je použití přípravku Previcur N (0,15 až 0,25%) ve formě zálivky vždy po výsevu, přepichování popř. nasázení rostlin do květináčů.
Při výskytu houby Phytophthora se na kořenech bramboříků objevují větší hnědá, hnijící místa, avšak špičky kořenů zůstávají dlouho bílé. Starší listy žloutnou a vadnou a celá rostlina zaostává ve vzrůstu. Bramboříky mohou být napadány ve všech růstových stádiích. Příčinou choroby je příliš mokrý, málo vzdušný, zasolený substrát a také vysoké teploty (optimální teploty pro rozvoj houby jsou v rozmezí 25 až 35 °C). K chemické ochraně lze použít opakovanou zálivku přípravkem Previcur N (0,15 až 0,25%). Další přípravek Ridomil (0,1%) není u nás do okrasných rostlin povolen.
Při napadení rostlin houbou Thielaviopsis basicola (syn. Chalara elegans) dochází ke žloutnutí starších listů, zpomalení růstu jednotlivých částí listů a k hnití kořenů. Špičky kořenů zůstávají bílé, kdežto na ostatních částech kořenů se objevují hnědé, později hnijící skvrny. Postupně dochází k úplnému zničení kořenového vlášení, ale hlíza zůstává neporušená. Na hnijících kořenech se objevují vytrvalé spóry, které přežívají v substrátu. Rychlé šíření choroby podporují především teploty nad 15 °C. Touto houbou jsou napadány většinou jen starší rostliny. K ochraně se používají přípravky Fundazol (0,1%) a Bavistin (0,1%) ve formě zálivky.
Plíseň šedá (Botrytis cinerea) se často objevuje na bramboříkách při zvýšené vlhkosti vzduchu a nedostatečném větrání. Na vrchní straně listů vznikají nejprve vodnaté, jen několik mm velké skvrny a při teplotách v rozmezí 18 až 25 °C a 100% vzdušné vlhkosti se z těchto skvrn vyvinou nekrotické, velké, hnědé skvrny. Na květech jsou skvrny průhledné nebo šedé. Později dochází k hnití řapíků listů a stvolů květů. Na napadených místech se vytváří silný, šedý povlak mycélií s viditelnými spórami. Proti plísni šedé jsou účinné opakované postřiky přípravků Ronilan (0,1%), Rovral Flo (0,3%) a okamžité snížení vzdušné vlhkosti při dostatečném větrání a topení. Ostatní účinné přípravky jako např. Sumilex (0,1%), Euparen (0,1%), Bravo (0,1%) a Mythos (0,1%) nejsou do okrasných rostlin povoleny. Nový, údajně velmi účinný přípravek Teldor (0,1%) není registrován.
Phytophthora capsici je choroba bramboříků, která byla na rostlinách identifikována teprve v nedávné době. První příznaky napadení se projevují postupným vadnutím listových čepelí, které zůstávají bez barevných změn. V pozdějších stádiích se vadnutí stupňuje a dochází ke žloutnutí okrajů listů. Listové řapíky v blízkosti hlízy vodnatějí, černají a ztrácejí svoji pevnost, což vede k přepadávání listů přes okraj květináče po celém obvodu. Špičky kořenů jsou zasaženy hnilobou, takže se rostliny snadno vytáhnou z květináče a v místě, kde se stýkají s hlízou, jsou tmavě hnědé. Při podélném řezu hlízou je nápadné zhnědnutí spodní části hlízy a po nějaké době se celá řezná plocha zbarvuje do tmavě hněda. (U fusáriového vadnutí nedochází ke zbarvení celé hlízy, ale zhnědnou pouze cévní svazky). Proti napadení rostlin lze použít preventivně přípravek Previcur (0,15 až 0,25%) ve formě zálivky.
Rhizoctonia solani a Sclerotinia sclerotiorum jsou přítomny v substrátu, netvoří žádné spóry a pronikají do kořenů rostlin mycéliovými vlákny při teplotách nad 15 °C. Jejich vytrvalá stádia tzv. sklerotinia přežívají v substrátu nebo v půdě několik let. Příznaky napadení jsou obdobné jako u ostatních množárenských hub. Preventivně a při napadení lze použít přípravky Rovral Flo (0,3%), Bavistin (0,1%).
Cylindrocarpon radicola (syn. Nectria radicicola, Cylindrocarpon radicicola) se vyskytuje u bramboříků při častých výkyvech vlhkosti a teploty v pěstebních prostorách, při vysokých teplotách a stále mokrých listech rostlin po zálivce nebo častém přestřikování. Choroba se projevuje nejprve lámáním řapíků listů a stvolů květů, žloutnutím a vadnutím rostlin. Později dochází k hnití hlíz (mohou však být napadeny i mladé, ještě měkké hlízy) a ke zpuchření kořenů. Na starších hlízách se objevují strupy a praskliny a při vysoké vzdušné vlhkosti se vytváří na povrchu rostlin bílé spóry. Nemocné rostliny se musí neprodleně odstranit a poté následuje ošetření chemickými přípravky. Doporučují se přípravky Fundazol (0,1%), Merpan (0,2%), Bavistin (0,1%).
Gleosporium cyclaminis (syn. Cryptocline cyclaminis) napadá srdíčko rostlin. Mladé listy a poupata jsou zakrnělé, dále se nevyvíjejí a většinou zůstávají v srdíčku. Listy, které přece jen dorostou jsou boulovitě zprohýbané. Později se mohou listy i stvoly lámat a bramboříky tím získávají trychtýřovitý vzhled. Na řapících jsou vidět ostře ohraničené, hnědé až hnědočerné skvrny a na hlíze změny zabarvení. Při silném napadení se na rostlinách objevují oranžově červené spóry. Příčinou napadení jsou vysoké teploty a nedostatečné oschnutí bramboříků po zálivce nebo při častém přestřikování. Ochranou proti chorobě je udržování správné vzdušné vlhkosti a opakované ošetření chemickými přípravky jako jsou Captan (0,2%), Merpan (0,2%) v intervalu 10 až 14 dnů. Při každém ošetření se musí dobře zasáhnout srdíčko. V zahraničí se používá také přípravek Euparen M v době, kdy se objevují květní poupata nad listy. U nás však není do okrasných rostlin povolen.
Erwinia carotovora způsobuje tzv. bakteriální, mokrou hnilobu hlízy. K infekci dochází substrátem, vodou nebo napadenými rostlinami. Listy rychle žloutnou a vadnou, svazky cévní hnědnou a vnitřek hlízy se postupně proměňuje v kašovitou hmotu. Zvadlé listy přepadávají plošně přes okraj květináče a dají se snadno odtrhnout. Typickým příznakem je silný, nepříjemný zápach, který se nevyskytuje při napadení, způsobeném houbami Fusarium nebo Phytophthora. K infekci dochází při přehnojení bramboříků dusíkem, nízké reakci pH substrátu, silném kolísání teplot, vysoké vlhkosti substrátu, vysoké teplotě a při příliš hluboké výsadbě hlíz. Protože chemické přípravky proti této chorobě neexistují, musí se dodržovat hygiena pěstebního prostředí, substrátu, vody, pěstebních nádob, pomůcek apod. Napadené rostliny je třeba okamžitě zničit a odstranit z porostu.
Nejzávažnější chorobou bramboříků je fusáriové vadnutí způsobené houbou (Fusarium oxysporum f. sp. cyclaminis). Proti této chorobě neexistují účinné chemické přípravky a biologická ochrana (např. použití kmene Bacillus subtilis FZ 24 v dávce 0,2 g na litr vody, 3× ve formě zálivky po výsevu, přepichování a výsadbě rostlin do květináčů) nepřináší zatím očekávané výsledky. Proto je ochrana zaměřena na preventivní opatření tzn. desinfekci pěstebního substrátu, pěstebních nádob, hygienu a čistotu prostředí. Typickým příznakem napadení je jednostranné vadnutí a žloutnutí rostlin, kdy polovina listové hmoty přepadává přes květináč. Nejprve začínají žloutnout starší listy od základu čepele a to v místě, kde je nasazen řapík. Později řapíky měknou především v místě, kde se stýkají s hlízou a přepadávají. Kořeny hnijí, listy i květy usychají a poté odumírají celé rostliny. Svazky cévní v hlíze jsou ucpány a výrazně zbarveny do hněda; transport vody a živin je omezen. Infekce se šíří nejrychleji při vysoké teplotě a vlhkosti substrátu a také při přehnojení bramboříků a nízké hodnotě pH substrátu. Při výskytu onemocnění je nutné okamžitě zlikvidovat napadené rostliny a zabezpečit optimální pěstební podmínky. Ke zpomalení, nikoliv však k odstranění nákazy se v zahraničí doporučují přípravky Sporgon (0,2%), Baycor (0,1%), Sportak (0,2%), u nás však nejsou do okrasných rostlin povoleny.
Nejčastějšími živočišnými škůdci, kteří napadají bramboříky jsou mšice, třásněnky a svilušky, méně častými jsou molice, roztoči a lalokonosec.
Mšice (Aphis gossypii, Myzus persicae) napadají často srdíčka mladých bramboříků, mladé listy a květy a způsobují jejich zkadeření. K ochraně lze použít chemické přípravky Aztec (0,1%), Decis (0,1%), Mesurol (0,1 až 0,2%), Nurelle (0,2%), Pirimor (0,1%) a Vertimec (0,03%), které se aplikují formou postřiku. Novější, dobře účinné přípravky Chess (0,04%) nebo Confidor (0,012%), nejsou zatím do okrasných rostlin povoleny. Biologickou ochranou jsou mšicomorky, mšicomaři (Aphidoletes aphidimyza, Aphidius colemani) nebo zlatoočka (Chrysoperla carnea).
Při napadení bramboříků třásněnkami (Thrips spp., Heliothrips hämorrhoidalis) se objevuje poškození nejprve na mladých listech, poupatech a květech a napadená místa jsou znečištěna výpotky hmyzu. Nebezpečná je především třásněnka západní Frankliniella occidentalis, která přenáší virózy. Mladá stádia i dospělci sají na pylu v květech a v listech, kde způsobují na posátých místech skvrny a deformace. Při silném napadení dochází až ke žloutnutí listů. Proti třásněnkám lze použít chemické přípravky Mesurol (0,1%), Nurelle (0,2%), Oncol (0,1 až 0,15%) a Vertimec (0,08 až 0,1%), ve formě postřiku. Nový, velmi účinný přípravek Regent (0,012%) není zatím do okrasných rostlin povolen. Biologickou ochranou je aplikace dravých roztočů Amblyseius cucumeris, Amblyseius degenerans, Hypoaspis aculeifer, Hypoaspis miles.
Sviluška (Tetranychus urticae) se vyskytuje na rostlinách především koncem léta, kdy převládá teplé a suché klima. Škůdce saje na spodní straně listů, kde vytváří charakteristickou pavučinku. Zpočátku se na listech objevují malé, světlé skvrny a tečky, později při silném napadení jsou skvrny na líci listů stříbřité. Listy se zbarvují šedožlutě, usychají a nakonec opadávají. Škůdce je podle způsobu výživy žlutozelený nebo načervenalý a má dvě tmavé tečky na zádech. Klade vajíčka na spodní stranu listů, kde se líhne postupně několik larev až po dospělce. Na podzim, při nedostatku světla, nižších teplotách a změně rostlinných šťáv, vznikají červené, trvalé formy škůdce, které přezimují v různých štěrbinách nebo v kypré půdě. Svilušku lze poměrně dobře zničit opakovaným použitím přípravků Omite (0,1 až 0,2%) a Vertimec (0,03 až 0,1%). Nový přípravek Magus (0,05%) není do okrasných rostlin povolen. Doporučuje se také zvlhčovat vzduch a dostatečně větrat. Biologičtí predátoři svilušek jsou draví roztoči Amblyseius californicus, Phytoseiulus persimilis.
U bramboříků napadených lalokonoscem (Otiorhynchus sulcatus) je nutná ochrana především proti larvám, které požírají kořeny těsně pod hlízou. Bělavé larvy, které jsou zpočátku asi 2 mm velké a později dorůstají až do velikosti 1 cm, se líhnou během 3 týdnů z vajíček, nakladených v blízkosti kořenů. Kromě kořenů požírají larvy i měkké hlízy a výhony a odkousávají spodní část stonku. Rostliny vadnou a rychle odumírají. Larvy přezimují v půdě a líhnou se znovu příští jaro. Černí, asi 10 až 12 mm velcí brouci se objevují v polovině až konci května, v závislosti na počasí. Přes den se schovávají v zastíněných štěrbinách nebo ve spodních částech rostlin a v noci vylézají za potravou. Ožírají listy, poupata i květy, a přestože nejsou tak nebezpeční jako larvy, výrazně zhoršují estetickou hodnotu květin. Na okrajích listů vznikají typické, zaokrouhlené požerky. Proti larvám se doporučuje přípravek Furadan (0,2 až 0,4%) ve formě zálivky. Přípravek se aplikuje v průběhu září, co nejdříve po vylíhnutí larev (srpen) nebo na jaře proti starým larvám. Teplota půdy má být kolem 12 °C. Na m2 porostu se dávkuje asi 5 l roztoku. Proti broukovi lze použít přípravek Actelic (0,1%) ve formě postřiku a musí být zasaženy i pěstební stoly a konstrukce. Alternativou je aplikace parazitických hlístic Heterorhabditis bacteriophora, Heterorhabditis megidis v suspenzním roztoku formou zálivky.
V prostředí s příliš vysokou vzdušnou vlhkostí a nízkými teplotami dochází často k napadení bramboříků roztoči (Tarsonemus pallidus aj.), kteří sají rostlinné štávy. Po napadení dochází k odumírání vegetačních vrcholů, listy jsou malé, zakrslé, zvlněné a zprohýbané, květy jsou zkadeřené na krátkých stvolech. Proti těmto škůdcům se opakovaně aplikují do srdíčka rostlin postřiky např. přípravkem Thiodan 35 (0,1%) a lze také použít dravé roztoče Amblyseius cucumeris, Amblyseius degenerans.
Molice (Trialeurodes vaporariorum) nepatří k úporným škůdcům bramboříků, přesto se čas od času na rostlinách vyskytují a způsobují posátí na spodní straně listů, které jsou zdeformované a znečištěné výpotky. K hubení dospělce se mohou použít postřiky Actelic (0,2%), Mospilan (0,04%), Nomolt (0,1%), na vajíčka je účinný Admiral (0,025%), dosud však nepovolený do okrasných rostlin. Účinným biologickým predátorem je dravá vosička Encarsia formosa.
Larvy smutnic (Bradysia paupera, Lycoria spp., Sciara spp.) škodí většinou jen na mladých rostlinách, kterým požírají kořeny. Líhnou se ze skelnatých vajíček, které klade dospělec asi 3 mm velký, do vlhkého substrátu a jsou asi 5 až 11 mm dlouhé. Drží se také na zbytcích rostlin. Při napadení je nutné nejprve snížit vlhkost substrátu a poté ošetřit bramboříky přípravkem Decis (0,05 až 0,1 %) ve formě zálivky. Účinek však není dostatečný a proto se doporučuje použití predátorů Hypoaspis aculeifer, Hypoaspis miles a Trichogramma spp.
Housenky motýlů (Clepsis spectrana aj.) se objevují na rostlinách v květnu nebo v průběhu srpna a způsobují požerky na listech, poupatech a někdy i na hlízách. Spolehlivou chemickou ochranou je postřik přípravkem Decis (0,05 až 0,1%), biologickou ochranou pak použití přípravků s Bacillus thuringiensis.
Nejobávanější virózy, které se mohou vyskytnout v porostu bramboříků, jsou způsobeny tzv. tospoviry – TSWV (virus nekrotické skvrnitosti rajčete) a INSV (virus nekrotické skvrnitosti Impatiens). Jsou přenášeny především třásněnkou západní a nebezpečí pro pěstitele spočívá v tom, že se mohou naplno projevit až za delší dobu, tj. za 4 až 6 měsíců po infekci rostlin. Při napadení bramboříků virem nekrotické skvrnitosti rajčete se na listech objevují nepravidelně rozmístěné, nekrotické skvrny, které se na čepelích postupně zvětšují a listy žloutnou a odumírají. Skvrny se mohou tvořit i na řapících listů a ty se mohou lámat. Typickým příznakem je nekróza nervatury, která hnědne. Listy a poté celá rostlina odumírají. Vedle těchto nekróz mohou na začátku infekce vznikat jen deformace, většinou na mladých listech, které jsou uprostřed rostliny a staré listy zůstávají často bez příznaků. Také nejmladší listy a květní základy v srdíčku mohou být bez příznaků. Během vývoje jsou deformovány především květy a je snížena schopnost kvetení. Při napadení bramboříků virem nekrotické skvrnitosti Impatiens se objevuje na čepelích i řapících listů množství kulatých, prsténcovitých kroužků, které jsou nejprve malé a postupně se rozšiřují ve velmi silné nekrózy, které se navzájem spojují. Obě virózy se vyskytují často společně, takže se jejich příznaky překrývají. Ochranou proti virózám je systematické ničení jejich přenašečů, kontrola zdravotního stavu bramboříků při nákupu mladých rostlin, během pěstování a také ničení plevelů. Podezřelé rostliny se musí neprodleně odstranit a zničit.
