Veřejná zeleň je nezbytnou součástí vesnic a zvláště měst s větší koncentrací obyvatelstva. Má důležité poslání pro čistotu ovzduší, vzdušnou vlhkost, ale také je velmi důležitým estetickým prvkem, který ovlivňuje psychiku a náladu člověka. Proto je nutné udržovat všechna přirozená patra zeleně a mezi ně patří i střední pásmo, tvořené keři se svou zelení, ale také barevností květů, co nejdelší roční období. V něm je významná úloha botanických růží.
Sortiment botanických druhů růží je rozsáhlý. Liší se výškou, hustotou i velikostí keřů, nároky na půdní podmínky i samotné ovzduší. Lze vybrat druhy pro půdy hlinité, písčité až kamenité. Poskytují úkryt ptactvu při hnízdění, ale také v zimě, kdy šípky používají jako potrava. Jsou velmi půvabné květy i plody. Tvoří dvě skupiny, jednou na jaře kvetoucí a druhy s opakovaným kvetením v létě. Kvetou velmi bohatě. Mají květy v hroznech nebo jednotlivě na vzpřímených nebo elegantně poloobloukovitých výhonech. Jsou různě velké, jedno i více barevné, jednoduché až poloplné a působivé i na dálku svými barvami. Také plody - šípky jsou velmi hezké svými tvary, velikostí, ale také zbarvením a trvanlivostí. Mnohé mají i kulinářskou hodnotu. Vydrží dlouho do zimy.
Neméně hezké jsou i druhy s překrásnými a velkými ostny zv. trny. Botanické druhy se uplatňují především na větších plochách veřejné zeleně jako solitéry nebo různě velké skupiny vysázené na volné ploše nebo před skupinami jehličnanů. Uplatní se také na volné živé stěny nebo ploty nebo k rozdělení dálničního tělesa a na dálniční svahy.
Botanické druhy jsou nejen nenáročné na prostředí, ale také na ošetření. Vydrží na stanovišti desítky let bez údržby, pouze se vhodným způsobem vždy po několika letech zmladí. Květy i plody samy opadají. Po zvážení všech vlastností se jistě zvýší použití botanických růží v projekci a realizaci veřejné zeleně.
Na dálniční a další dopravní tělesa je nesmírně cenná a vhodná Rosa rugosa - růže svraskalá s velkými i plnými květy a plody. Kvete od konce května až do podzimu červeně, růžově a bíle. Na pokrytí ploch se výborně uplatní Rosa arvensis - polní, bujně rostoucí, poléhavá, s až 6 m dlouhými výhony s květy bílými, jednoduchými. Kvete v červnu až srpnu. Plody jsou světle červené. Sází se 2 rostliny na 1 m2. Pro vápenité půdy je nejvhodnější známá R. gallica - galtská růže, až 1,5 m vysoká, bohatě odnožuje. Má květy velké, růžové až červené. Kvete v červenci. Vhodná na větší plochy. Nejrozšířenější a vhodná solitéra je R. canina - šípková růže. Kvete v červnu, dlouho a světle růžově. Květy jednoduché, jednotlivě i po 5 v chocholíku, plody elipsovité. Pěkný mírně převislý tvar, solitéra i do skupiny do vyšších poloh a chudých půd. Zajímavá je R. multiflora - mnohokvětá růže, s výhony 2 a někdy až 5 m dlouhými, bohatými chocholíky drobných bílých květů, vonících slabě po skořici s malými kulatými červenými šípky. Kvete od června. Do této skupiny patří velmi pěkná žlutá R. hugonis, která rozkvétá v květnu. Květy jednotlivé, větší na obloukovitě ohnutých výhonech až k zemi. Bohatě kvete a šípky má kulovité, tmavě červené. Je velmi otužilá. Pozornost zasluhuje R. omeiensis pteracantha, růže omejská, která budí pozornost velkými křídlatými a zářivě červenými ostny na mladých výhoncích. Velmi hezký solitérní až 3 m vysoký keř.
K výsadbě botanických růží je možno použít další druhy samostatně nebo ve skupinách tak, aby postupně po sobě rozkvétaly a tím vhodně doplnit veřejnou zeleň větších ploch.
