Přestože turisté v Itálii míří spíše do Pisy nebo Benátek, míjí ke své škodě zřejmě nejslavnější botanickou zahradou všech dob. Padovská botanická zahrada je svou krásou Sophia Lorenová mezi zahradami. Jako botanická celebrita první kategorie si zaslouží zvláštní pozornost. Z výšky připomíná prastarý geoglyf a je dokladem vitruviánské praktické krásy.
Dříve zahradu nazývali Hortus cinctus nebo také Orto dei semplici. Světová kulturní památka Orto Botanico di Padova je UNESCO označována za nejstarší univerzitní botanickou zahradou na světě. Protože ale botanická zahrada v Pise byla založena již o rok dříve a ta ve Florencii ve stejný rok, je dodáváno, že je nejstarší botanickou zahradou stojící stále na stejném místě.
V současné době poskytuje botanická zahrada v Padově domov více než 6000 pěstovaným rostlinám, část z nich je stále v nádobách. Taxonomické rozdělení v botanické zahradě představují čtyři centrální záhony. Zde mají být rostliny rozděleny podle taxonomických hledisek Englerovy taxonomie, zohledňujících poznání příbuzenských vztahů rostlin na konci 19. století. V botanické zahradě jsou dřeviny často poměrně staré, tedy přerostlé, prohnilé, poškozené vzájemným zastíněním, rozbité blesky, šikmé nebo rozpadající se. I v tomto ohledu je zahrada předmětem zájmu. Poté co v roce 1984 při jarním ochlazení zmrzl Vitex agnus-castus, vysazený roku 1550, je v současné době nejstarší rostlinou v zahradě v Padově palma. Desetimetrová palma byla vysazena v roce, kdy v té době největšímu impériu světa, Svaté říši Římské, z Prahy druhým rokem vládl tehdy teprve třicetiletý císař Rudolf II. Nedávno palmě rekonstruovali skleník z úplně nových materiálů. Nový skleník vypadá bohužel odlišně než ten původní, jenž byl starý staletí, ale má podobný obrys. Uvnitř hranolu je palma Chamaerops humilis. Byla vysazena roku 1585. Vyhynutí dinosaurů nepamatuje, ale objevení a vyhubení ptáka dodo (dronte mauricijského) ano.
Botanická zahrada byla místem, kde byly vlastnosti nových rostlin, přicházejících z Asie i Nového světa, testovány pro použití v Itálii. Pokud si projdete zahradu dnes, najdete zde některé rostliny z těchto oblastí. Sbírky jsou často děleny na rostliny hmyzožravé, léčivé, jedovaté, rostliny z Euganeanských kopců a introdukované druhy. Účelem botanické zahrady je totiž také ukázat a pomoci chránit místní vegetaci. Ukazuje tedy i jedinečnost středomořských křovin nazývaných makchie a garrigue. Lze zde najít také sbírku rostlin z oblasti Alp (skalka). Je škoda, že ostatní plochy, zejména původní anglicizující park, nejsou uceleně esteticky upraveny, podobně jako je původní část od D. Barbada.
Text a foto Bc. Miroslav Sedláček, Brno
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2022.*
