Borovice rumelská obstála na bývalé imisní holině v Jizerských horách

Borovice rumelská (Pinus peuce, BOR) pochází z Balkánu, kde se často vyskytuje spolu se smrkem ztepilým (SM) a jedlí. Vzhledem k probíhající klimatické změně je zařazena v červeném seznamu jako téměř ohrožený druh, přesto má širokou ekologickou adaptabilitu.

Pro introdukci BOR do zemí severní polokoule byly doporučeny provenience z pohoří Pirin, Pelister a Prokletije. Zájem o tuto dřevinu potvrzují pokusy v Německu i v Česku. V Krušných horách prokázala vyšší odolnost vůči průmyslovému znečištění než smrk, který zde masově odumíral. V Česku byla BOR testována zejména na rozsáhlých post-imisních holinách po odumřelých smrkových porostech. Výzkumníci z VÚLHM, v. v. i. dlouhodobě sledují porosty starší než 30 let a hodnotí jejich produkční schopnost a tvorbu nadložního humusu ve srovnání se smrkem.

Výzkumná plocha Jizerka

Experimentální výsadby BOR a SM se nacházejí na Jizerce v nadmořské výšce 975 m. Průměrná roční teplota je 4,9 °C a úhrn srážek 1 113 mm. Kyselé podzolové půdy na žule BOR vyhovují. Výsadba proběhla v roce 1990, po dvou letech byla část ploch doplněna kvůli vysokým ztrátám. Zpočátku byl růst BOR pomalý, akceleroval až po deseti letech. Ve věku 33 let dosahují dominantní stromy výšky okolo 10 m, podobně jako SM. Sněhová kalamita v zimě 2018–2019 BOR nepoškodila, zatímco 61 % SM utrpělo zlomení.

Produkční potenciál a kvalita kmenů

BOR vykazuje na Jizerce vyšší produkční potenciál než SM – má téměř dvojnásobnou kruhovou výčetní základnu. Tento rozdíl je však způsoben hlavně vidličnatostí kmenů v důsledku poškození terminálních pupenů mrazem v prvních letech po výsadbě. Z tohoto důvodu je kvalita kmenů BOR nízká. Pod porosty BOR se hromadí silnější vrstva nadložního humusu než pod SM, což ukazuje na pomalejší rozklad opadu. Z hlediska melioračních účinků je BOR mírně horší.

Perspektivy použití

V minulosti sloužila BOR jako náhradní dřevina za smrk na imisních holinách. Tento důvod dnes ustupuje, protože se růstové podmínky v severních horách ČR zlepšily. BOR není vhodná do suchých oblastí – sice krátkodobě snáší sucho, ale reaguje na něj sníženým přírůstem a vyšší mortalitou. Výzkum uzavírá, že BOR prokázala schopnost prosperovat na bývalé imisní holině v Jizerských horách. Přesto její využití v současném lesním hospodářství zůstává omezené, zejména kvůli nižší kvalitě kmenů a horší biomeliorační funkci ve srovnání se smrkem ztepilým.

Zdroj: VÚLHM

Foto: borovice rumelská, autor Luboš Úradníček