07.04.2020 | 12:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bohatý výběr trav a ostatních bylin pro trávníky

V České republice je pro zakládání trávníků k dispozici osivo 19 druhů trav domácího původu a osivo dalších pěti druhů (extenzivní trávníkové odrůdy) lze využít pro speciální účely. Osivo dalších tří druhů teplomilných C4 trav se dováží ze zahraničí (Cynodon dactylon, Zoysia japonica, Buchloë dactyloides). Mimo travní druhy lze ale do trávníků využít i leguminózy a další dvouděložné rostliny.

Nejčastěji se pro zakládání trávníků ve střední a západní Evropě využívají pouhé tři hlavní druhy. Jsou to jílek vytrvalý, lipnice luční a kostřava červená. Jílek vytrvalý je prošlechtěn do více než 1500 odrůd (pícní i trávníkové) a jeho osivo je produkováno (ve světovém měřítku) v největším množství ze všech trav. Lipnice luční je ceněna zejména díky tvorbě dlouhých podzemních výběžků (rhizomů), které zpevňují sportovní trávníky a je nebytnou složkou směsí pro kobercové trávníky (brání trhání sklizených koberců při manipulaci). Kostřava červená se využívá ve třech poddruzích (typech), které se liší způsobem odnožování a načasováním růstu. Tradičně se pro trávníkářství využívají trsnaté a krátce výběžkaté odrůdy, ale v posledních deseti letech se podařilo vyšlechtit i hustě odnožující dlouze výběžkaté kostřavy červené, které snáší výšku sečení pod 10 mm. Po roce 1990 došlo u všech uvedených druhů k vyšlechtění stovek odrůd s výrazně lepšími vlastnostmi, než měly starší odrůdy. Šlechtitelé nalezli ekotypy s užšími listy, s intenzivnějším odnožováním a omezenou rychlostí vertikálního růstu (odrůdy označené jako dwarf typy), vznikly škály barevných odstínů (zejména u jílku v. a lipnice l.). Po roce 2010 bylo šlechtění zaměřeno zejména na trend ekologizace trávníkářství, kterému se vyčítá vysoká spotřeba minerálních hnojiv, pesticidů a závlahové vody. Pokud v rámci hlavních druhů nelze nalézt určité speciální vlastnosti, je nutno využít další druhy trav, popřípadě i druhy z jiných čeledí. Z trav má v poslední době stále větší význam kostřava rákosovitá. Stále častěji se využívá pro trávníky, zejména s ohledem na její vyšší odolnost vůči suchu (hluboké kořeny) a odolnosti k vysokým teplotám.

Text a foto

doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D.,

Agronomická fakulta,

Mendelova univerzita v Brně

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2020.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down