Menu
e-shop
Moderní biotechnologické metody se stávají nedílnou součástí lesnického výzkumu. Odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) využívají pokročilé RNA analýzy, aby porozuměli reakcím dřevin na stres způsobený žírem podkorního hmyzu.
Výsledky odhalily geny, které hrají klíčovou roli v obranných mechanismech stromů a přispívají k jejich odolnosti vůči biotickým vlivům.
Vědci zkoumali jedli bělokorou, borovici lesní a smrk ztepilý a zjistili, že jednotlivé druhy odlišně reagují na napadení. Analýzy RNA odhalily významnou úlohu genu fenylalanin amoniaklyázy (PAL), který je nezbytný pro tvorbu ligninu a flavonoidů – látek zpevňujících pletiva a zvyšujících odolnost vůči škůdcům. Tento gen představuje zásadní prvek obrany dřevin proti biotickým stresům, a jeho znalost tak může v budoucnu pomoci při cíleném šlechtění odolnějších jedinců.
Otázka využití nepůvodních druhů v lesním hospodářství zůstává předmětem odborných debat. Podle vědců z VÚLHM by měla být tato diskuse vedena na základě ověřených dat a dlouhodobých pokusů.
Příkladem je dub červený (Quercus rubra), který je někdy označován za invazní druh. Výzkumy na trvalých plochách však potvrzují jeho vysokou odolnost vůči klimatickým výkyvům a schopnost prosperovat na široké škále stanovišť. Produkční výsledky výrazně převyšují průměrné hodnoty, které pro tento druh uvádí Národní lesnický institut (NLI) ve své souhrnné zprávě za rok 2023.
Výzkum VÚLHM přinesl i nové poznatky o vhodných proveniencích douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii), významné introdukované dřeviny. Dlouhodobé sledování ukázalo, že provenience ze státu Washington mají nižší stupeň defoliace než původní populace z Britské Kolumbie či Oregonu. Tyto výsledky potvrzují, že správná volba provenience je zásadní pro úspěšné začlenění douglasky do českých lesů.
Zdroj: VÚLHM
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
