Dlouhodobé trendy v celoevropském i světovém ovocnářství jednoznačně směřují k ústupu od aplikací syntetických pesticidů i hnojiv. Celý vývoj, vnímaný jako tzv. ekologizace, vyplývá nejen ze snahy o snižování zátěže krajiny cizorodými látkami, ale také z měnících se požadavků trhu na zdravotní bezpečnost ovoce. Akceptování zmíněných trendů má úzkou vazbu na konkurenceschopnost a budoucnost celého českého ovocnářství. Zcela jednoznačnou odpovědí na tuto výzvu je bezesporu rozvoj ekologické a bezreziduální produkce ovoce.
Zejména v ekologickém systému hospodaření jsou zohledněny všechny provozní a agrotechnické aspekty, u nichž v konvenčním zemědělství vznikají závažné negativní dopady na životní prostředí i na naše zdraví. V ekologickém systému není kromě syntetických pesticidů a průmyslových hnojiv povoleno používat růstové regulátory, GMO organismy nebo antibiotika. Důraz je kladen na péči o život v půdě, biologickou rozmanitost agroekosystémů a také na souhrn preventivních opatření včetně výběru vhodných odrůd. Ovocné sady jako trvalé kultury představují pro uplatňování těchto zásad ideální prostředí a pro hlavní ovocné druhy je ekologický systém vypracován do funkční podoby. K dispozici jsou nejen účinné biologické a nechemické prostředky ochrany a metody výživy a péče o půdu, ale pro tento způsob pěstování, vyžadující precizní signalizaci a přesné plánování ochrany, byly vypracovány i kvalitní varovné systémy. V ekologickém ovocnářství proto dokážeme dosahovat kvality srovnatelné s běžnými systémy, o čemž se snadno můžeme přesvědčit při návštěvě farem v Rakousku, Německu, Švýcarsku i u dalších západních sousedů. Smysluplnost rozvoje a podpory ekologické produkce vyplývá i ze skutečnosti, že využívání jednotlivých prvků tohoto způsobu je stále více potřebné i v produkci integrované.
Přes mnohé závažné argumenty nebyla v první dekádě nového tisíciletí v České republice atmosféra pro podporu a rozvoj ekologického ovocnářství příznivá do té míry, jak bychom potřebovali. Zejména tu byl nedostatek zkušeností, informací a technického poradenství. Za účelem zlepšení situace, a hlavně z vyplývající potřeby metodické pomoci stávajícím i potenciálním ekologickým ovocnářům bylo proto na podzim v roce 2010 na ustavujícím semináři založeno občanské sdružení BioSad a na jaře 2011 oficiálně zaregistrováno. Jeho základnu v současnosti tvoří 39 členů hospodařících na 1127 ha a z této výměry 40 % reprezentují ekologické sady. Od založení BioSadu uplynulo více než deset let, což je příležitostí ke zhodnocení dosavadní činnosti a také k zamyšlení, jak pokračovat v nadcházejících letech, jež pro pěstitele rozhodně nebudou jednoduché.*
Text a foto Ing. Vladan Falta, Ph.D.,1 Ing. Radek Vávra, Ph.D.,2 Ing. Martin Bagar, PhD.,1 1BIOCONT LABORATORY, spol. s r. o., 2VŠÚO Holovousy
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2021.
