V Česku přibývá tzv. biodynamických farem. V současnosti je jich v tuzemsku dvacet šest. Zastřešuje je spolek Demeter Česko a Slovensko, který má aktuálně 36 členů. Při založení spolku v roce 2019 bylo členů 17. Biodynamických farmářů přibývá i v zahraničí, český trh s biodynamickými produkty ale v porovnání s jinými evropskými státy zaostává.
Biodynamika je jakousi nadstavbou ekologického hospodářství. Biodynamičtí farmáři dbají na větší propojení s přírodou a na ochranu rostlin. Místo umělých hnojiv a chemických přípravků používají speciální preparáty. Podle členů spolku jsou proto biodynamicky pěstované plodiny chuťově bohatší a dokážou lépe odolat výkyvům počasí. Díky speciálním preparátům biodynamické zemědělství zlepšuje i stav půdy, tvrdí Jan Moser Vavřička, člen rady Demeter CS. "Harmonizují procesy v půdě a napomáhají zdravému vývoji rostliny i správnému dozrání plodiny," uvedl.
Zatímco biodynamičtí farmáři v ČR hospodaří zhruba na 6250 hektarech, Mezinárodní biodynamická federace zastupuje přes 7000 zemědělců s přibližně 230 000 hektary v 65 zemích. Od roku 2011 rozloha vzrostla o víc než polovinu. Nejrozšířenější oblastí je biodynamické vinařství, podle spolku poptávka po biodynamické vínu velmi roste a v současnosti eviduje více než 1000 biodynamických vinic ve 22 zemích. V ČR jich je 13. Pro přechod na biodynamické zemědělství se rozhodl například vinař Marek Vybíral. "Asi po dvou letech jsme si všimli, že vinice vypadají trochu jinak a šťáva z hroznů je výraznější a zajímavější než ta ze sousedových hroznů," řekl Vybíral. Podle něho je největší rozdíl oproti konvenčnímu zemědělství v tom, že biodynamický farmář více řeší všechny části zemědělství, od péče o půdu, o rostliny až po lidi, kteří v podniku pracují. "Je to určitě náročnější na práci a na pozornost, protože chemii nahrazujete precizní prací ve správný čas," uvedl Vybíral. Pokud je farmář biodynamicky certifikovaný, musí podle něho například klást velký důraz také na životní pohodu zvířat či dodržovat závazná pravidla ohledně práv zaměstnanců, včetně délky pracovní doby, minimální mzdy či zákazu práce nezletilých.
Agrární analytik Petr Havel přínosy biodynamického zemědělství potvrdil, zároveň ale tvrdí, že jde jen o jednu z možností, jak zlepšovat stav krajiny a kvalitu půdy. Obdobné přínosy podle něj má třeba regenerativní zemědělství. "Stále nové podoby nebo názvy pro udržitelné zemědělství znesnadňují hlavně laické veřejnosti orientaci v tom, jak který zemědělec hospodaří," uvedl. Odborníci zároveň poukazují na málo rozvinutý český trh s biodynamickými produkty. "Spotřebitel v ČR zatím neumí ocenit kvalitu, kterou certifikovaný produkt přináší. V Německu, Švýcarsku nebo Rakousku jsou biodynamické produkty běžně k dostání i v supermarketech a těší se velké popularitě," uvedl Vavřička. Problémem je podle něj také nízká informovanost. Spolek proto nové poznatky z oboru publikuje na webu Živé zemědělství a pořádá edukativní akce, přičemž obor lze studovat na pražské Farmářské škole. Ta má aktuálně 65 studentů a zájem je velký, řekl ředitel školy Jan Jícha.
Zdroj: ČTK
