Bázlivec leknínový je původním evropským druhem, který byl uměle introdukován do Severní Ameriky jako potenciální bioagens. V současnosti je považován za hojně rozšířeného škůdce leknínů a stulíků, který svým působením snižuje tržní hodnotu těchto oblíbených vodních rostlin. Ochrana proti němu spočívá v komplexu preventivních a mechanických opatření.
Bázlivec leknínový (Galerucella nymphaea, syn. Chrysomela nymphaeae, Galerucella fergussoni, Galleruca luctuosa) taxonomicky náleží do řádu brouci (Coleoptera) a čeledi mandelinkovití (Chrysomelidae). Do okruhu hostitelských rostlin škůdce patří volně rostoucí leknín bílý (Nymphaea alba) a stulík žlutý (Nuphar lutea) a z okrasných rostlin hybridní kultivary leknínů (Nymphaea x hybrida).
Biologie a symptomy výskytu škůdce
Bázlivec leknínový je poměrně drobným broukem, jehož délka těla dosahuje 6–8 mm. Má žlutohnědé až světle hnědé tělo, jeho krovky jsou tmavě hnědé až černé se světlejším okrajem. Nohy má světle hnědé s tmavými klouby a jeho tykadla jsou žlutočerná, dlouhá a tenká, tvořená 11 články. Přezimují právě dospělci, a to na chráněných místech, např. ve zbytcích rostlin nebo pod kůrou stromů na březích vodních ploch a na jaře po oteplení vylézají.
Samičky kladou vajíčka ve skupinách po 6–15 kusech na horní stranu listů leknínů a stulíků. Vajíčka bázlivce mají kulovitý tvar a zpočátku bývají světle okrově až žlutě zbarvená, později smetanově bílá. Období kladení trvá 10–20 dní, během kterého samičky mohou naklást celkem až 120 vajíček a následně hynou. Larvy se z vajíček líhnou zpravidla do týdne po nakladení a žijí rovněž na horní straně listů, kde se i kuklí. Larvy škůdce dosahují velikosti přibližně 9,5–10,5 mm. Jejich břišní strana je okrově žlutá, na hřbetní straně mají příčné černé pruhy, které později bývají hnědočerné až černé, přičemž lesklé zbarvení převládá na celé hřbetní straně. Během vývoje procházejí larvy třemi vývojovými stadii. Vajíčka a larvy jsou schopné krátkodobě přežít i ponoření listů. Larvy jsou schopné se udržet na povrchu hladiny, ale při ponoření pod hladinu hynou. Kukly jsou oranžovohnědé a asi 6–8 mm velké.
Text a foto: Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2024.