Zahradní jezírka, rybníčky a menší vodní plochy, samozřejmě osázené vodními a bahenními rostlinami jsou moderním doplňkem zahrad i městské zeleně. Také v zámeckých zahradách a parcích najdeme četné fontány často osázené lekníny a další vodní plochy s rostlinami. Zejména na rostlinách malých jezírek a fontán je snadné všimnout si poškození listů, která mohou být způsobena bázlivcem leknínovým.
Příčin poškození může být samozřejmě několik, vloni v létě se však poměrně často vyskytovaly požerky na listech a někdy i květech leknínů a stulíků způsobené bázlivcem leknínovým (Galerucella nymphaeae). Broukem z čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae) do níž patří například mandelinka bramborová, dřepčíci, ale také nový, karanténní škůdce kukuřice bázlivec kukuřičný. Poškozené listy leknínů, stulíků a popř. i ostatních živných rostlin hnědnou a zasychají, listy v přímém styku s vodou zahnívají. Rostliny působí neesteticky.
Charakteristika škůdce
Bázlivec leknínový je žlutohnědý brouk podélného tvaru těla dorůstající šest až osm milimetrů. Larvy dosahují velikosti přibližně 9 mm, hřbetní stranu mají černou, břišní okrově žlutou. Kukly jsou oranžovohnědé a 6 – 8 mm velké.
Bázlivec leknínový má dvě biologické rasy, jednu živící se šťovíkem koňským (Rumex hydrolapathum) a rdesnem obojživelným (Polygonum amphibium) z čeledi rdesnovité (Polygonaceae), a druhou živící se leknínem bílým (Nymphaea alba) a stulíkem žlutým (Nuphar lutea), tedy rostlinami z čeledi leknínovité (Nymphaeaceae). Literatura uvádí, že brouci kladou vajíčka na tu živnou rostlinu, na které se živili jako larvy, takže jedinci vylíhlí z larev na leknínech a stulících nepřecházejí na rostliny z čeledi rdesnovité a naopak. Bázlivec leknínový je původně evropský druh. Byl introdukován i do Severní Ameriky, kde je experimentálně využíván k biologické ochraně proti vodním plevelným rostlinám kotvici plovoucí (Trapa natans) a kypreji vrbici (Lythrum salicaria).
Životní cyklus
Bázlivec leknínový jako škůdce leknínů, stulíku, a někdy i dalších rostlin má dvě generace ročně. Brouci přezimují na chráněných místech a na jaře po oteplení vylézají. Samičky kladou v květnu až červnu vajíčka do skupin na horní stranu listů leknínů a stulíku. Ke kladení si zpravidla vybírají tentýž druh rostlin, kterým se živily v průběhu svého larválního vývoje. Larvy se z vajíček líhnou zpravidla do týdne po nakladení. Druhá generace brouků se na rostlinách objevuje v srpnu, někdy ještě počátkem září. Dorostlé larvy se kuklí na listech živných rostlin, brouci se z kukel líhnou asi za tři týdny.
Ochrana
Ochranná opatření proti tomuto škůdci jsou obtížná, neboť použití chemických přípravků je z ekologického hlediska nemožné. Mohlo by totiž dojít k ohrožení ryb, obojživelníků a ostatních živočichů žijících ve vodních nádržích. Ochranu lze tedy provádět buď ručním sběrem larev, kukel a brouků, což je ovšem možné pouze na malých plochách (např. malá domácí jezírka, zámecké kašny apod.). Na větších vodních plochách se proti škůdci neprovádějí žádná opatření, často zde napadení rostlin zůstává nepovšimnuto. Řešením by snad mohlo být použití některých biologických přípravků, např. na bázi Bacillus thuringiensis. V Severní Americe je přirozeným nepřítelem bázlivce leknínového slunéčko Coleomegilla maculata živící se vajíčky škůdce. Introdukce tohoto slunéčka do Evropy by zřejmě byla možná, avšak z širšího ekologického hlediska velmi problematická. Lze se setkat i s doporučením splachovat brouky a larvy z listů proudem vody, takže je poté pozřou ryby. Preventivním opatřením redukujícím počet přezimujících brouků je odstranění odumřelých částí rostlin v břehových porostech, protože tam brouci zimují. Použití chemických insekticidů by mohlo přicházet v úvahu pouze v produkčních pěstírnách, kde nemůže dojít k ohrožení jiných živočichů. Také zde je však třeba mít na paměti, že je možné pouze použití přípravku, který je uveden v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin vydávaném každoročně Státní rostlinolékařskou správou.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
mohla bych se prosím zeptat, kde přezimovávají brouci, kteří pak kladou larvy a ty poškozují listy leknínů. několik roků zpět jsme měli silně napadané listy leknínů, které byly prokousané a zežloutlé. Letos jsme vypustili všechnu vodu ze zahradního jezírka, jezírko vyčistili a vysušili. Koupili jsme nový leknín a ten jsme zasadili do nádoby s novým substrátem a ponořili do nové čisté vody. Zůstali nám ale nepřesazené a původní tři bahenní rostliny, které jsme znovu uložili do jezírka. V blízkosti jezírka rostou túje. Je možné, že brouci přezimují v tújích, nebo v jiných vodních rostlinách ? Pomůže, když jenom opláchneme listy a zbavíme je vodních larev ? V jezírku také máme několik rybiček, které by je mohly zlikvidovat.
Děkuji mockrát předem za radu a za informace.
S pozdravem Olga Ondráčková.