Mezi spektrum floristických doplňků patří i sklo. V loňském roce se na českém trhu objevila sklíčka – skleněné destičky, která podle slov Martina Slobody jsou jedinou ozdobou z tohoto materiálu, na níž je použita v kombinace několik barev. Jejich výběr a celkový design odpovídá trendům, do kterých se navíc snaží přispět něčím novým.
V zahraničí Vás zákazníci znají především díky výrobě vánočních koulí, které vyrábíte již pět let. Jak jste přišli na nápad zkusit nabídnout na trh barevná sklíčka?
Naše vánoční ozdoby nejsou stříbřené, máte dojem jen z barvy a vzoru, barva není zvýrazněna stříbrem. Výroba koulí je komplikovanější a náročnější, protože musíme najít takové kombinace, které jsou skutečně vhodně navzájem poskládatelné tak, aby vytvářeli dojem toho, co chceme sdělit. Z toho se nám nepřímo narodily právě sklíčka. Měli jsme navržených velmi mnoho vzorů, které nejsou vhodné pro kouli, protože koule je kulatá a okrouhlý tvar deformuje vzor.
Někdy, už si přesně nevzpomínám, kdy to bylo jsme se honili s průvanem a najednou vypadla tabulka ze dveří , sklo se rozbilo a vypadl ne docela přiměřený čtverec. Tehdy jsme se právě bavili se zákazníkem o tom, že bylo by vhodné vymyslet nějakou skleněnou ozdobu s tím, že by to byl produkt s celoročním prodejem, ozdoba ve které by se nějakým způsobem zrcadlil náš styl a design. Věděli jsme, že to nemůže být koule, protože hodně lidem se váže jen s vánocemi. Takže nějaký tvar – dveře se rozbily a řešení bylo na světě. Hned jsme zkusili připravit prvních pár věcí. Začínali jsme nestandardně výrobek zkoušet na domácím Slovenském trhu, což jsme nikdy předtím nedělali, vzhledem k tomu, že i v současnosti nepředstavuje Slovenský trh ani dvě procenta naší produkce, což je v konečném výsledku relativně zanedbatelné, ale zas co je dnes zanedbatelné? Oslovili jsme několik lidí, které jsme znali už předtím. První sérii jsme vypustili před vánoci v sezóně 2001 – 2002. Setkala se s celkem dobrým úspěchem, úplně se po ní zakouřilo v obchodech, a my jsme na to absolutně nebyli připravení, takže jsme už vůbec kvůli příliš malá časová rezerva nestihli reagovat. Řekli jsme si, povedlo se, uvidíme, co bude dál. Připravili jsme Valentýna, na něm není moc co pokazit, ten se mezičasem rychle prodal a my jsme opět nezvládali reagovat. Postupně jsme se seznamovali s takovými lidmi jako je pan Haut z firmy Orchidea v Bratislavě. Přístup floristů byl pro nás něčím novým –je jim relativně jedno co jim dáte, oni jsou floristi, kteří umí pracovat se vším . To byla výzva.
Dnes je situace jiná, pochopili jsme, že bude vhodné, když to za toho zákazníka tak, aby on nemusel zabíjet čas nějakým vybíráním, riskováním. Lidé z odborné veřejnosti, kteří jsou potenciálními zprostředkovateli se nepotřebovali ptát, kupovali, protože se jim to jednoduše líbilo
Od minulého roku jsme se zařídili trošku jinak, vyčlenili jsme prostory čistě jen na tento produkt. Vyrábí ho stálí zaměstnanci. Zákazníci jsou jiní než jsou máme na vánoční ozdoby. Každý si v tom nachází úplně něco jiného –suvenýr, ozdobu, používají to i v obchodech, k balení, k obdarování zákazníků. Není striktně dané že toto je jen pro květináře nebo floristy, aby to mohli dávat do svých aranžmá. V první řadě je to pro lidi, protože vše co děláme je pro lidi.
Co vy a trendy?
Před tou kterou příležitostí nebo sezónou se vytvoří kolekce, použijí se barvy o kterých víme, že jsou vhodné a v průběhu prodeje kolekce se začnou prolínat vzory, které jen tak vyplňují čas. Jsou čtyři základní skupiny: Valentýn, Velikonoce, celoroční a Vánoce. Valentýn je relativně jednoduchý, je to srdíčkách a o barvách, sklíčka jsou jen o náladě, nesleduje se nějaká důležitá sofistikovanost. Není to až tak moc podřízené té které příležitosti, protože když se podíváte na velikonoční kolekci, jsou to věci, které z velikonoci pro mnoho lidí má málo co společné. Není tam vejce, kraslice, pomlázka, je to nadčasové nebo jemně nad věcí, aby to lidé nemuseli potom strhnout, dát do krabice a čekat na další rok.
Kdo jsou vaši odběratelé?
V Čechách patří mezi tradiční odběratele maloobchodní síť luxusních obchodů se sklem, kde prodáváme především vánoční ozdoby, loni přišli na to, že i sklíčka jsou žádané zboží, které se prodává dobře i přes turistickou mizérii, která teď převládá. Vydali jsme se tady i cestou floristů , protože jsou to lidé, kteří dokáží s takovými věcmi pracovat dále a nejsou to jen lidé, kteří suše stojí v obchodě jako nějaká prodavačka mezi látkami, která vám neporadí, jak to musíte stříhnout a založit, aby to bylo dobré. Za druhé oni tvoří svoje krásné instalace, tvoří displeje ve výkladech svých obchodů a snaží se odprezentovat vše, o čem si myslí, že je Top v tu kterou chvíli.
Sklíčka jsou jediná skleněná ozdoba, na které je použito několik barev , barvy jsou pospojované v trendu, není to o tom, že se podíváte do katalogu, kde máte vyznačené barvy a snaž se pochopit jak se to poskládá, nebo co se má poskládat. My jim tak pomáháme, my to za ně naskládáme na to sklíčko a oni potom už vědí, dělá se jim to lépe, i když nechci nikoho podceňovat říkat, že to neví je hloupost, ne. Spíš je to tom, že je napadají možná jiné věci, takové, kterých by si předtím nevšimli. Obdobná situace je na Slovensku , pracujeme také většinou s floristy.
Našimi zákazníky jsou především velkoobchody pro velkoobchod nebo maloobchod , společnosti , které je relativně obtížné škatulkovat. Pracují pro široké spektrum zákazníků. V první řadě se snažíme hledat bezpečné zákazníky to je dnes absolutní fenomén asi na celém světě. Jde o to, aby váš partner dokázal respektovat triviální věc, že bude schopný udržet novinku pod pokličkou až do toho momentu, kdy u nás nakoupí. O nových věcech se dozvídá se velmi brzy, v únoru už prezentujeme a pracujeme na sezóně 2004 – 2005, to je na příští vánoce. Prodávat začneme v červnu – červenci, kdy přichází první zákazníci. Prodáváme do října, pak přichází menší odběratelé.
Dnes je největší problém s Číňany a vůbec se společnostmi z Dálného východu , cestují po celém světě, brázdí internet, brázdí veletrhy, přijde na stánek, foťák zabalený v novinách , nelze se potom divit, že jsou diskriminováni a firmy které vytváří trend, nebo se ví, že jsou styloví je nepouští do svých stánků. Každý se brání, protože každého to stojí nemalé úsilí , proč by někdo jiný měl získávat příliš lehce naše myšlenky.
Je důležité, aby se z vašeho zákazníka stal nejen klient, ale spíš partner protože nesmíme zapomínat, že děláme na jednu obrátku v roce, ta musí být dobře naplánovaná, dobře načasovaná, aby to mělo hlavu a patu , když to klapne, je to fajn, všichni jsou spokojeni.
Prahu vnímám odděleně od ostatní České republiky. Je to způsobené turisty a s nimi přichází další zájmové skupiny, se z ní standardní Evropské město. Nedá se říct, že v ČR prodáme 10 % produkce, ale Praha sama o sobě tvoří skoro 4,5 – 5 %. Nabízíme tu věci pro turisty známé za polovinu ceny co musí zaplatit doma.
Děláme standardní evropské obchody tzn., že Francie, Německo, Velká Británie, Belgie je velmi slušné zajímavá je i Itálie, Dánsko, Švýcar, Rakousko, ale třeba v Nizozemsku vůbec nemáme ani jednoho zákazníka. Na mimoevropské trhy nebyl dosud čas, ty máme v plánu. Moskva je zajímavá, máme tam zákazníky nepřímo přes naše partnery. Další věcí je, že nemáme momentálně volné kapacity abychom mohli vyhledávat soustavně nějaké nové příležitosti.
Kde vás zákazníci mohou najít?
Jsme ze severu Slovenska z Čadce, 30km severně od Žiliny, z druhé strany kousek víc na sever máme Polsko a ještě víc na západ máme Čech, na které se každé ráno dívám – na Mosty u Jablunkova Tam vše vyrábíme, tam máme dílny odtamtud jsou naši lidé a odtamtud máme dokonce i práci.
Všechny výrobky jsou výlučně vyráběny ručně. Co se týká materiálů, tak jsme nucení používat vysoce kvalitní věci, nejvyšší standard, takže všechno dovážíme. Dokonce i sklo se dováží, protože jediná fabrika, která tu byla v Čechách v Hostomicích u Teplic, kde vyráběli trubice ze sodno-draselného skla, z kterých se vyrábí naše ozdoby už neexistuje. A sklíčka? To je různé, používáme dostupné klasické plavené sklo, které není nijak složité, až na to že největší finta spočívá v dírce, je to o tom , jak to dobře navrtat. Dobře to navrtat a hladce to odřezat, my to ani nezabrušujeme. Můžete držet a mačkat v ruce, nepořežete se, to vypadá jako surové sklo, protože kdybychom to brousili, tak to má takovou mléčnou barvu a ztratilo by to odraz a odlesk.
Máme vlastní návrhářskou dílnu, kterou má pod palcem moje sestra, má ještě také nějakou kočku, která ji pomáhá. Je to tvořivá práce, ale je na ní strašně krátký čas v průběhu roku, zbytek je třeba dohlížet na kvalitu a výrobky. V současnosti není podle mě důležité prodávat pod vlastní značkou. dneska se snad prodávají značky v takových segmentech jako je sport a auta, elektronika, tím je to uzavřené Když přejdete do obchodu, málokdy se díváte na výrobce. kupujete sedačku? Dobře, je to italská sedačka, vyrobil ji italský výrobce, to stačí, dobrý potah, dobře propracované. A to jsou věci, které Vám podle mě nepoví nikdo, to se nedá.
Minulý rok jste zaznamenali nárůst tržeb o 48 %, rozvíjíte se úspěšně, ale kde vás tlačí bota?
Od ledna jsem se nezastavil, potřebuji zrelaxovat. A jinak nevím, určitě zcentralizovat výrobu, to je asi největší , nejakutnější problém, jsme roztroušeni na pěti provozovnách s tím že máme dokonce i mimo té největší sklady pro finální výrobky nebo pro expedici, to zabere neskonalý objem. Je to lehké a objemné a tam kde jsme situovaní nevjede kamion, ten velký. To je největší cíl a výzva-potřebujeme zcentralizovat. Bude to pak určitě jednodušší. Bude se nám lépe koncentrovat na výrobu. A další věc je ta, že, být asi stále o krok ve předu. Tu laťku jsme si posadili dost vysoko.
Kromě toho stačíme ještě vymýšlet nové věci, pracujeme na nových produktech, ale teď to nechci nějak konkretizovat.
