Menu
e-shop
Kmínek révy vinné napadá řada patogenních hub, které mohou rostlinu během několika let zcela zlikvidovat. Do pletiv pronikají nejčastěji přes rány po řezu, a pokud je rostlina navíc vystavena suchu a vysokým teplotám, je jejich působení ještě destruktivnější. Vědecký tým ze Zahradnické fakulty MENDELU nyní testuje ochranu révy pomocí bakterií pocházejících ze Sahary. Ty se aplikují spolu s vodou obohacenou roztokem bakterií, kolonizují kořeny a dřevní pletiva a nejen že podporují růst kořenové soustavy, ale také omezují růst patogenních hub.
Révu vinnou napadají především vřeckovýtrusné houby, ale také některé stopkovýtrusné houby, které kolonizují dřevo keřů a stromů. K rozvoji infekcí přispívá větší hustota výsadby nebo mechanizovaný řez. „Po inokulaci na kořenový systém se bakterie dostane do dřeva rostlin, kde podporuje růst kořenové soustavy o cca 20–50 %. Pokud je patogen v pletivu přítomen, bakterie je schopná zpomalit či zastavit jeho růst, zejména v podmínkách letního stresu,“ popisuje Aleš Eichmeier ze Zahradnické fakulty MENDELU.
Vědecký tým zjišťuje, jaká antibiotika bakterie vylučují do svého okolí. Doba účinnosti bakterií v mikrobiomu rostliny zatím není ověřená. Spolupracující firma Rovensa Next testuje využití bakterií nejen proti houbovým patogenům révy, ale také u dalších plodin, včetně obilovin, a pracuje na vhodné formulaci přípravku pro komerční využití.
Choroby kmínku révy vinné způsobují rychlé nebo postupné odumírání sazenic i starších keřů. Vlivem klimatické změny se symptomy objevují častěji. Odhaduje se, že celosvětově je těmito chorobami napadeno až 20 % vinohradů, což z nich činí jednu z největších hrozeb pro vinice. Ani Česká republika není výjimkou – finanční ztráty spojené s dosazováním výpadků odumřelých rostlin mohou dosahovat stovek milionů korun ročně. Houby jsou často všudypřítomné a v rostlinách přežívají v endofytické formě, přičemž jejich virulenci spouští kombinace stresových faktorů, jako jsou vysoké teploty a sucho, ale i citlivost odrůdy.
Bakterie do Lednice přivezla alžírská vědkyně Akila Berraf-Tebbal, která se podílela na výzkumu nanomateriálů v zemědělství v rámci projektu OP VVV. Nyní Mendeleum – ústav genetiky spolupracuje s nadnárodní firmou Oro Agri ze skupiny Rovensa Next. Na analýze exudátů se podílejí také Mikrobiologický ústav AV ČR, Laboratoř genetiky a metabolismu hub a Faculté des Sciences et Technologies Nancy.
Zdroj: MENDELU
