Aphis spiraecola (Patch, 1914) je polyfágní druh mšice, jehož spektrum hostitelských rostlin čítá více než 250 druhů včetně jabloní, které jsou společně s citrusy velmi významně osidlovány a napadány. Mnoho divoce rostoucích druhů rostlin plní především funkci rezervoáru a zdroje šíření. Přestože se jedná o invazní druh škůdce, není uveden na seznamu karanténních organismů.
Doposud není úplně přesně znám původní areál výskytu A. spiraecola, ale uvádí se, že s největší pravděpodobností pochází z oblasti východní Asie, resp. dálného východu. Nyní je tento druh rozšířen v oblastech mírného a tropického klimatu. V Severní Americe byla zaznamenána již v roce 1907, vyskytovat se zde mohla jíž dříve. V Evropě byla nepůvodní, invazní A. spiraecola zjištěna poprvé v roce 1939. Za škůdce v citrusových porostech v oblasti středomoří byla považována na počátku 90. let. V následujících desetiletích byl tento druh zaznamenán v jabloňových sadech Německa (2000), Maďarska (2004), Bulharska a Srbska (2007) a například i v pobaltských státech. V České republice nebyla přítomnost na jabloních prokázána do roku 2018. A to patrně především proto, že je A. spiraecola velmi podobná mšici jabloňové Aphis pomi (de Geer, 1773), se kterou byla zaměňována. Jejich morfologické rozlišení a identifikace je velmi komplikovaná. Barva těla A. spiraecola je jasně zelenožlutá nebo nažloutlá až zelená. Avšak životní cykly A. spiraecola a mšice jabloňové jsou odlišné. Nejvýznamnější ekonomické škody může způsobit A. spiraecola v mladých výsadbách a školkách, kde dochází v důsledku sání mšice k regulaci růstu výhonů, deformace listů, snížení asimilační schopnosti listů, v případě silného napadení odumření a opad listů.
Výzkum a výsledky
V letech 2016–2019 probíhal v rámci mezinárodní spolupráce výzkum zaměřený na sledování přítomnosti A. spiraecola v pěti evropských zemích na jabloních v komerčních sadech a na některých dalších hostitelských rostlinách. Identifikace byla prováděna pomocí morfologických a molekulárních metod. Výzkumu se zúčastnili vědečtí pracovníci z České republiky, Kosova, Slovenska, Velké Británie a Dánska v koordinaci prof. Viktora Markó z Hungarian University of Agriculture and Life Sciences Budapest.
Text Ing. Michal Skalský, Ph.D., Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D. VŠÚO Holovousy s. r. o., Foto C. Borbély
Celý text článku včetně fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2021.
