Aktuální analýza podnikání v oblasti vertikálních farem ve světě

Do posledních let byla existence vertikálních farem a jejich produkce na trhu výjimkou, ale nyní toto high-tech odvětví v zemědělství, potažmo zahradnictví rychle získává pevnou půdu pod nohama v městských centrech v Asii, Severní Americe a v Západní Evropě. Nicméně, jejich ekonomická životaschopnost a agronomický význam je ve srovnání s polními plodinami nebo skleníky ještě zanedbatelný.

Proč se tedy někteří investoři rozhodnou jít touto cestou inovace? Jaká přesně jsou technická řešení potřebná k výrobě v uzavřených budovách bez přirozeného slunečního světla? A má tento výrobně-obchodní model vyhlídku do budoucna Urbánní zemědělství je v současnosti podporováno jako forma udržitelného zásobování potravinami, zlepšení kvality života a zapojení lidí do komunity. Vedle toho, ačkoliv v malém měřítku, existují domácí a volnočasové aktivity jako společné zahradní osady, komunitní zahrady, hrnkové plodiny na balkónech či zelené střechy atd. Tyto iniciativy mají ve výživě jen okrajový význam pro nedostatek půdy a nestabilní zapojení občanů. Umělé prostředí města s jeho znečišťováním půdy a ovzduší, ve stínu budov a s nedostatkem volné půdy brání jakémukoliv rozšiřování městských zahrad. Podíl městských pěstitelských aktivit na zásobování obyvatelstva potravinami se zdá být odsouzena k trvale marginálnímu stavu. Na druhé straně tvoří městské zemědělství pro průmyslové a výrobní účely, konkrétně vertikální farmy nové sociální a tržní spektrum. S pokrokem, jako jsou LED lampy, robotika a informační technologie, multi-level vnitřní výrobní jednotky s omezenou ekologickou stopou, jsou vytvářeny podmínky pro intenzivní pěstování rostlin a zeleniny, hlavně salátů. Na rozdíl od skleníků tyto high-tech farmy nepracují za přirozeného světla a snižují svou závislost na vnějším prostředí. Tato forma městského zemědělství má velké ambice pro masovou výrobu kvalitních potravinářských výrobků, a to kdykoliv, za jakýchkoliv klimatických podmínek, v blízkosti spotřebitele a bez použití pesticidů. To vše za tržní ceny.

Text

prof. Ing. František Kobza, CSc.,

emeritní profesor MENDELU

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2020.