Odolná společnost, cílené genové editace zemědělských plodin a energetika – to jsou hlavní témata, na která se Akademie věd ČR soustředí v nadcházejícím předsednictví České republiky v Radě EU. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová priority evropské agendy představila na 59. zasedání Akademického sněmu AV ČR. Za účasti předsedy vlády Petra Fialy a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové se dnes uskutečnil v Národním domě na Vinohradech v Praze.
Krize se předem neohlašuje, přichází nečekaně a během několika vteřin dokáže úplně změnit lidské životy. Současná válka na Ukrajině i doznívající pandemie to ukazují jasně: evropské společenství se musí na krize lépe připravit, a to v mnoha ohledech.„Je potřeba zajistit dostatek bezpečných potravin, ale i bezpečnou a udržitelnou energetiku, a to pro společnost, která bude sebevědomá, soběstačná a konkurenceschopná – tedy odolná vůči dezinformacím i krizím, které teprve přijdou,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR. Tato stěžejní témata by proto podle ní měla rozšířit hlavní agendu předsednictví České republiky od července tohoto roku.
„Jsem přesvědčená o tom, že plodiny připravené cílenou metodou genového editování jsou naší nadějí, abychom měli dostatek potravin v budoucnosti, nezávisle na změně klimatu,“ doplňuje Eva Zažímalová s tím, že vědci AV ČR budou pokračovat v aktivním prosazování zavedení metody cílené genové editace do praxe evropského zemědělství. Vpád Ruska na Ukrajinu podle předsedkyně AV ČR odhalil také důležitost energetické soběstačnosti: AV ČR bude proto ústy expertů vysvětlovat výhody kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů i účinného skladování energie a vystupovat proti dezinformacím a fake news i v této oblasti.
Akademický sněm rovněž schválil Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2021, zvolil část členů Akademického sněmu pro funkční období 2022–2026 a projednal Zprávu o hospodaření Akademie věd ČR v roce 2021 a její závěrečný účet. Vedení AV ČR ocenilo návrh rozpočtu na vědu a výzkum, který vláda ČR předložila Poslanecké sněmovně. Jeho schválení znamená pro Akademii věd ČR navýšení o zhruba 300 milionů korun na rok 2022. „V letošním roce tedy Akademie věd poprvé v historii obdrží přímo ze státního rozpočtu více než sedm miliard korun,“ zdůrazňuje Eva Zažímalová. „Pouze stabilní instituce se zajištěným financováním mohou efektivně reagovat na společensko-ekonomické a politické výzvy i různé typy probíhajících krizí, kterým čelí současná Česká republika, Evropa a svět,“ dodává předsedkyně Akademie věd ČR.
Akademický sněm je nejvyšší orgán Akademie věd, má na 260 členů a kromě ředitelů a vědeckých pracovníků 54 výzkumných institucí Akademie věd jsou v něm zastoupeni také představitelé vysokých škol, státních orgánů, ale i průmyslu nebo obchodu. Schází se od roku 1993 vždy dvakrát ročně.*
Zdroj: TZ Akademie věd ČR
