Hrozba klimatické změny a společenská situace v posledních letech vede nejen zemědělské producenty k zamyšlení nad komplexnějšími řešeními. Jako zajímavý se v této oblasti jeví koncept agrovoltaiky. Její přínos může být navíc několikarozměrný – pěstování plodin pod ochranou fotovoltaických panelů, které jsou schopny vyrobit elektrickou energii ze slunečního záření. Tento koncept, který je testován v evropských i mimoevropských zemích má jistě potenciál stát se součástí také českého zemědělství. Nejprve je třeba ale vyřešit zásadní otázky a legislativní zakotvení.
Jednou z možností přinášející benefity v oblasti boje se změnou klimatu a energetickou krizí je agrovoltaika.
Tento koncept je založen na kombinaci pěstování zemědělských plodin a výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na jedné ploše. Jde tedy o tzv. dvojí využití půdy. V případě ovocných plodin, kde jsou využívány nejrůznější opěrné konstrukce, je navíc možné po určitých úpravách konstrukci využít i pro umístění fotovoltaických panelů. Ty pak mohou zajistit určitou míru zastínění, která může ochránit porost před meteorologickými extrémy. Zastíněním plochy pod panely zároveň dochází k menšímu zahřívání půdy a porostu, a tedy k omezení výparu vody, čímž lze dosáhnout úspory spotřeby zálivkové vody. Na druhou stranu výpar přispívá k ochlazování fotovoltaických panelů, čímž se může zvyšovat jejich účinnost v horkých dnech. Nesporným benefitem je pak výroba elektrické energie, kterou lze spotřebovávat buď přímo v místě jejího vzniku pro provoz vlastních zařízení jako jsou chladicí boxy či třídicí linky, případně může farmář energii prodávat do distribuční sítě a diverzifikovat tak své zdroje příjmu. S přechodem na elektrické pohony nejen automobilů, ale i zemědělských strojů, je navíc možné elektrickou energii vyrobenou panely spotřebovávat přímo pro napájení těchto zařízení. V konceptu agrovoltaiky je ale výroba elektřiny vždy podřízena zemědělské produkci, na jejíž zachování a prosperitu je především kladen důraz. Je tedy nutné přizpůsobit agrovoltaickou výrobnu energie vždy na míru pěstovaným plodinám.
V tuzemsku v současné chvíli existují pouze malé pokusné agrovoltaické plochy. Vzhledem k legislativnímu rámci totiž není v současné době možné bez vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu na takové ploše stavět jakoukoliv stavbu, mezi něž se agrovoltaická konstrukce také řadí. Vynětím ze zemědělského půdního fondu ale zemědělec automaticky přichází o podporu, kterou je možné čerpat. To staví české farmáře do znevýhodněné pozice proti jiným evropským ale i mimoevropským státům, kde vznikají nové projekty jak v konvenčních, tak ovocných plodinách. Agrovoltaika by navíc napomohla i zvýšením potenciálu využití obnovitelných zdrojů, jelikož z mnohých studií vyplývá, že pro zajištění soběstačnosti ve výrobě elektrické energie našeho státu je nezbytné využít i další plochy mimo střech. Zemědělské plochy tedy představují potenciál i v oblasti energetické stabilizace a ekologizace výroby elektrické energie.
Současnou situaci by pro oblast agrovoltaiky měla částečně vyřešit novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ta povoluje výstavbu agrovoltaických konstrukcí na zemědělské ploše. Zároveň je připravována i vyhláška, která stanoví podmínky pro využití agrovoltaiky na pozemcích zemědělského půdního fondu. V současné době je uvažováno povolení agrovoltaických konstrukcí pouze pro trvalé kultury, tedy ovocné sady, chmelnice a vinice. Novela zákona je v současné době připravena a měla by vstoupit v platnost v polovině roku 2024 zároveň s připravovanou příslušnou vyhláškou. Dalším problematickým bodem v oblasti agrovoltaiky jsou územní plány, které musí povolovat přípustné využití pozemku pro výrobu elektrické energie. V této oblasti však prozatím nebyly podniknuty větší kroky. Celkový výhled agrovoltaiky v České republice je tedy velmi nejasný, a především omezuje vznik pilotních projektů, které by mohly objasnit spoustu neznámých a napomoci ovocnářům učinit správná rozhodnutí a opatření ke stabilizaci jejich pozice na trhu.
Text a foto Ing. Klára Scháňková, VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 12/2023.*
