Nestařec se dostal prostřednictvím španělských cestovatelů do Evropy již v 17. století, ale v zahradách zdomácněl mnohem později. Původní druh je až 60 cm vysoký; pro zahradnictví měl však do nedávna význam pouze typ „pumilum“ s 15-20 cm vysokými rostlinami polokulovitého vzrůstu. Vyrovnaný prorost se získává řízkováním. V posledním období ale bylo vyšlechtěno již mnoho odrůd, jejichž potomstvo je i ze semene velmi vyrovnané. V současné době se používá i k řezu a za tím účelem se šlechtí odrůdy vyšší, tj. 40-50 cm. Na dnešním sortimentu mají největší zásluhu němečtí, francouzští a švýcarští šlechtitelé. V poslední době se rozšiřují také výpěstky americké.
Ve vídeňském zahradnickém časopise „Wiener Illustrierte Garten-Ztg., XXIII, č. 10, str. 336-348 z r. 1898 uvádí A. BURGERSTEIN, v rámci podrobnějšího popisu exponátů na třetí Zahradnické výstavě v září uvedeného roku ve Vídni, také novinku nestařce českého klatovského zahradníka V. SVOBODY. O rok později (1899) ji inzeruje sám šlechtitel pod jménem ´Dítě z Klatov´ v České Flóře č. 3, str. 72 s tím, že rostliny bohatě kvetou a jsou pouze 10-12 cm vysoké – tedy mnohem nižší než mnohé nízké odrůdy současného tržního sortimentu. Ještě o rok později (1900) pak uvádí v témže časopise č. 2, str. 21-23 M. FULÍN její následující charakteristiku: „...Ageratum „Dítě z Klatov“ bylo vypěstováno ze semene nízkých forem a je dojista jedno z nejpůsobivějších pro kobercové skupiny, jeť sotva několik centimetrů vysoké a kvete v pravém slova smyslu obaleně. Květy jsou skoro blankytně modré. Neméně dobrou vlastností této odrůdy jsou její droboučké listy, které vynikání květových chomáčků podporují...“. Zřejmě se opravdu jednalo o kvalitní výpěstek, o kterém právem platil povzdech M. FULÍNA v témže článku: „... Neštěstím pro nás je, že neumíme býti obchodníky a že zpravidla věříme v to, co k nám přes Německo bývá dopraveno. U nás není nikoho, kdo by se původními novinkami zabývati chtěl a je rozšířiti dovedl...“. V. SVOBODA, známý klatovský karafiátník a také školkař byl jistě zdatným obchodníkem, ale možnosti měl asi přece jen omezené. Shodou okolností se v témže roce (1899) objevují u nás ještě dva výpěstky agerata. Vážený odborník, inspektor zahrad knížete Maxe Egona z Fürstenberku J. F. LIEBL inzeroval v časopise Česká Flora č. 9, str. 195 svoji novinku ´Bedřich Kinský´ 10 kusů za 1 zl. a 100 kusů za 9 zl. Bližší charakteristiku ale zatím nemáme. V témže časopise a téhož roku, se v č. 7, na str. 153 popisuje, jak se vrchnímu zahradníkovi J. STRAKOVI v Kostelci nad Orlicí podařilo podchytit a řízkováním rozmnožit žlutolistou „větévku kobercovitého Ageratum“; rostliny nebyly „nikdy vyšší 18-20 cm a jich bledě modré květy odrážejí se velmi účinně od hustého listí“.
