V závěrečném díle ovocnářského cestopisu věnovanému Japonsku vás seznámíme s produkcí drobného a skořápkového ovoce. Okrajově se budeme věnovat i tropickému ovoci, které se vzhledem ke geografické poloze země v Japonsku rovněž kultivuje.
Drobné ovoce
Drobné a bobulové ovoce vesměs tradičně nepatřilo mezi zásadní druhy spotřebovávaného ovoce v Japonsku. Situaci postupně v posledních dekádách mění vliv západní kultury a vědecké poznatky o zdravotní prospěšnosti této skupiny ovoce. Základním druhem je v tomto směru jahodník, který se dokázal spotřebitelsky a pěstitelsky velice dobře prosadit ve vyšší kvantitativní hladině. Jahody se podílejí z 3 % na celkovém objemu prodaného ovoce a z 9 % ve finanční hodnotě. Japonsko je sedmým největším producentem jahod na světě. Polní kultivace zahradních jahod se rozvinula ve větším měřítku po roce 1945 s centrem v oblasti středního Honšú, která je dodnes hlavním regionem (prefektura Tochigi je přezdívána „Královstvím jahod“). Dalšími regiony pro příznivé zimní podmínky sklizně jsou jižní Honšú a Kjúšú. Naopak pro produkci v létě je využíván severní ostrov Hokkaidó. Souběžně byl nastartován dodnes výkonný šlechtitelský program zaměřený zpočátku na klimatické faktory a požadavky spotřebitelů, později na vývoj odrůd zrajících mimo hlavní sklizňová období a jahodníky pro kultivaci mimo polní podmínky. V roce 1985 byla uvedena odrůda Nyoho, která umožnila sklizeň koncem roku. Z moderních odrůd patří za uvedení kultivar Skyberry s atraktivní zářivě červenou barvou plodů vyvážené chuti, přičemž dvě třetiny jahod ze sklizně převyšuje hmotnost plodu 25 g. Pěstitelé se orientují také na značkové, jedinečné odrůdy jahod s regionálním systémem pěstování. Mezi tyto neobvyklé kultivary patří například kultivar Bijinhime (v překladu Krásná princezna) s plody o hmotnosti převyšující 100 g nebo kultivar Hatsukoi no Kaori (Vůně první lásky) s bělavě-růžovou barvou plodů. Nejdůležitější odrůdou s jednou třetinou podílu na sklizni je Tochioteme (Panna Tochigi), následovaná odrůdami Sagahonoka, Amao (Sladký král), Sachinoka a Benihoppe. V zemi existuje 25 tisíc pěstitelů jahodníků, avšak průměrná farma má výměru pouze 0,4 ha. Z 95 % se jahodníky pěstují jako jednoletá plodina. Kultivace je většinou nádobová. Klasická polní výroba s využitím krycí PET fólie v současnosti nereprezentuje ani 10 % produkce. Tato přešla na stolové systémy v halách s vytápěním, přisvětlováním a časovanou indukcí kvetení. Hlavní sklizeň tak začíná koncem listopadu a končí v červnu. Skleníkový systém používá, buď starší technologii vyvýšených záhonů v půdním prostředí, nebo nověji lavicových systémů v průmyslových pěstebních substrátech, která je oblíbená pro samosběry. Sklizeň jahod téměř výhradně slouží k prodeji ve formě stolního ovoce. Mražené a zpracovatelské jahody se dovážejí. V cukrářství jsou jahody přítomné v neuvěřitelně bohatém sortimentu výrobků.
Text Ing. Jiří Kaplan, foto: L. Poláková
Celý text článku včetně ilustračních fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2021.*
