Rozloha zemědělské půdy se v České republice rok od roku snižuje. Její tržní cena se také díky tomu za posledních 15 let ztrojnásobila a navíc většinou při nákupu už není bonita zásadní parametr. I méně úrodná půda na Vysočině se dnes běžně prodává za 250.000 korun za 1 ha, ale musí být ve větším celku, tzn. minimálně několik hektarů. Většina zemědělských podniků se snaží půdu odkupovat od menších vlastníků, kteří ji dosud pronajímali, často na dlouhý časový úsek, říká Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Roční nájmy se přitom nejčastěji pohybují v širokém rozpětí 900–7000 korun za hektar ročně.
„Dnes je o půdu boj, protože je to zdroj jistých peněz z plošných dotací a díky tomu začínající zemědělci nemohou často půdu k pronájmu získat, protože je vázána dlouhodobými smlouvami s existujícími zemědělci," uvedl Hejduk. Podle katastru je u nás 4.200 tisíc hektarů zemědělské půdy. Na většinu z ní (3.524 tisíc ha) berou zemědělci dotace. „Pro jednodušší představu o významu této plochy, jedná se o zhruba poloviny plochy celého území České republiky," uvedl Hejduk.
Přibližně 70 % zemědělské půdy obdělávají lidé, kteří ji nevlastní. Nejedná se přitom pouze o drobné vlastníky, ale i o velké držitele půdy, jako jsou různé fondy nebo například církev. „Nájmy jsou většinou víceleté. Obvyklá doba nájmu je 5–10 let s tím, že výpovědní doba je minimálně jeden rok, ale může být i 10 let. Vlastníci jsou motivováni k podpisu delší výpovědní lhůty vyšší cenou nájmu. Bývají ale i smlouvy na 20 let s výpovědní dobou 20 let, což je pro vlastníky značně nevýhodné. Také často dochází k tomu, že smlouvy jsou sepsány tak, že pokud vlastník smlouvu nevypoví a nepožaduje úpravu nevýhodných podmínek, smlouva automaticky pokračuje s další dlouhodobou výpovědní lhůtou," uvedl Hejduk.
Vztah vlastníků k půdě značně ovlivňuje to, zda majitelé bydlí v místě, kde půdu mají či nikoliv. „Ti, co v místě bydlí, většinou sledují, co se s jejich půdou děje a často si kladou od nájemců podmínky. Například nechtějí, aby se na jejich pozemcích pěstovala kukuřice, která způsobuje erozi, nebo požadují pravidelné hnojení hnojem a vápnění," uvedl Hejduk.
Termín pro výpověď smlouvy
Pokud chce vlastník vypovědět pachtovní smlouvu s výpovědní dobou jeden rok, musí to udělat do konce září. Nájem pak končí k 1. říjnu následujícího roku. Nyní je proto ideální čas zvážit zda smlouvu prodloužit či vypovědět nebo upravit podmínky. Posílit informovanost vlastníků má pomoci projekt Nadace partnerství Živá půda. Vlastníkům radí, jak by se na půdě mělo hospodařit, aby docházelo ke zlepšení úrodnosti půdy.
„Často jsme totiž svědky její degradace, zejména na jižní Moravě, kde klesá bonita půdy zejména v důsledku eroze a absence organického hnojení a pěstování zlepšujících plodin. Půda je živý organismus, a když po ní šlapeme, ani si neuvědomujeme, že v každé lžíci půdy je více organismů, než je lidí na Zemi. Bohužel si půda nechá dlouho špatné zacházení líbit, často více, než deset let. Jakmile se ale některé její parametry dostanou do určitého kritického stavu, klesne rychle její úrodnost a návrat do původního stavu je velmi dlouhodobý a drahý. Projekt Živá půda proto považuji za velmi důležitý, protože je to způsob, jak donutit špatně hospodařící podniky, aby změnily svůj přístup k půdě z kořistnického na udržitelný," uvedl Hejduk.
Podle něj v minulosti zemědělské podniky často dokonce vyhrožovaly vlastníkům, že pokud budou chtít zvýšit nájem, nebo si klást jiné podmínky, nechají jim půdu, ať si na ní hospodaří sami. Toho se lidé většinou zalekli a podepsali cokoliv. „To se změnilo po vstupu do EU, kdy se začaly vyplácet dotace na plochu, které v současnosti dosahují 5.600 kč/ha ročně," uvedl Hejduk. Pokud má podle něj vlastník zájem o stav své půdy a sám se nechystá hospodařit, měl by sledovat, zda se současný uživatel k půdě chová jako správný hospodář. Půdu by měli zemědělci jednou za 4–5 let vápnit, hnojit statkovými hnojivy a měly by se na ní objevovat zlepšující plodiny, jako je vojtěška nebo jetel. Vlastníci přitom většinou stav svého majetku ani nezjišťují. Někteří ani neví, kde se nachází, což je často případ dědiců. „Zajímá je většinou jen cena nájmu, popřípadě to, zda se dá pozemek prodat jako stavební, za mnohem vyšší cenu," dodal Hejduk.
(Zdroj: MENDELU)*
