Velká pokora a úcta k rodovému statku, patriotismus a společenská zodpovědnost, takové jsou morální hodnoty Ing. Zdeňka Žerta provozujícího Ovocné sady Bříství u Křečhoře. Vítěz celostátní soutěže Zemědělec roku 2020 ve speciální kategorii Malá farma do 50 ha a Krajské kategorie za Středočeský kraj se na Kolínsku úspěšně věnuje produkci jablek, hrušní a jahod.
Přestože vysokoškolské vzdělání Ing. Zdeňka Žerta není zemědělského směru, po navrácení rodového statku bez zaváhání navázal na práci svých předků a pokračuje v jeho zvelebování zemědělskou činností. Ing. Zdeněk Žert patří k těm mála lidem, kteří dokážou ctít staré tradice a hodnoty a zároveň být velice pokrokovými. Ve stopách svých předků tak kráčí na Bříství již 11 generace rodu Žertů.
Od větrných mlýnů do české kotliny
Kořeny rodu Žertů sahají až do země větrných mlýnů, Holandska, kde se zabývali odvodňováním krajiny pro zemědělskou činnost. Odtud jejich kroky vedly do lužickosrbské oblasti Brandenburska, kde se jako odborníci na meliorace podíleli na vysoušení rozsáhlých mokřadů. Usídlili se ve městě Zerbst (odtud původ rodového jména Zert), kde byli již ve 12 století uváděni jako vážený rod. Do českých zemí se Žertové dostávají v 15. století, nákupem nemovitostí se usazují na Jičínsku a na Pardubickém panství se stávají porybnými. Dne 8. března 1577 dostávají od Rudolfa II. za zásluhy ve výstavbě rybníků erbovní listinu. O sto let později, kupuje Jan Žert grunt v Bříství a stává se zakladatelem rodové linie na Bříství, kde rodina žije téměř bez přerušení 350 let. Zpočátku se Žertové na svých pozemcích zabývali klasickou zemědělskou činností, produkcí obilovin a řepou. Z dochovaných záznamů provozovali i ovocnou školku a menší sad. S postupným rozvojem zemědělské činnosti byla klasická prvovýroba rozšířena o šlechtění a produkci osiva zeleniny. Pomineme-li válečná období, období zlaté éry na Bříství nemilosrdně a krutě ukončilo násilné znárodnění veškerého majetku ve prospěch státu v roce 1949. Rodina Žertů byla donucena opustit nejenom svůj domov, ale i místo, kde se po více než tři století podílela na utváření krajiny, obhospodařovala zemědělskou půdu a dávala obživu mnoha generacím lidí v kraji. Zatímco se rodina stěhuje do Prahy, z Bříství se stává mechanizační stanice STS Český Brod a na zemědělské půdě ,,hospodaří´´ Zemědělské družstvo Křečhoř.
Nová éra na Bříství
Nová historie se na Bříství začíná psát až v roce 1992 po restitučním vypořádání, kdy rodině Žertů byl navrácen znárodněný majetek. V žalostném stavu tak převzali areál bez elektrického proudu, bez zdroje pitné vody a se zbylými hospodářskými budovami v různém stupni technického stavu. Po více než čtyřiceti letech začali doslova od nuly pokračovat v rodinné tradici, budování rodového statku. Hnacím motorem a velkou motivací jim byl závazek vůči předešlým generacím, pro které bylo Bříství nejenom zdrojem obživy, ale i místem setkávání široké rodiny. Postupně, jak finanční situace dovolila, začali s opravami hospodářských budov, výbavou mechanizačního parku, rekultivací pozemků a hospodařením na zemědělské půdě. Výroba se rozdělila na klasickou prvovýrobu a speciální výrobu – ovocnářství. Ovocné sady Bříství jsou členy sdružení SISPO a BioSad a podle podržování jejich zásad se odehrává veškerá produkce. Používaní chemických prostředků proti chorobám a škůdcům se zde provádí především kurativně, v minimálně potřebných dávkách a intervalech.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2021.*
