Astra čínská [Callistephus chinensis (L.) Ness] je populární zahradní květina a její přeložené odborné jméno Callistephus, znamenající krásný věnec, má vztah k postavení úborů na rozvětvené lodyze. Je to jedna z nejoblíbenějších letniček do záhonů, balkónových truhlíků nebo k řezu. Původní rostliny měly jednoduché bílé úbory a podobaly se sedmikráskám nebo kopretinám. Vzhledem k početnému množství kultivarů bylo potřeba vytvořit klasifikaci.
Francouzský botanik André Thouin ve svém příspěvku z roku 1787 popisuje, jak se tato rostlina dostala do Evropy, konkrétně do královské botanické zahrady Jardin des plantes. Semena této rostliny byla poslána z Pekingu francouzským jezuitským misionářem P. d'Incarvillem z Číny kolem roku 1728 svému kamarádovi A. de Jussieovi. Z dochovaných pramenů je uchovaná zmínka z roku 1730 o kvetoucích rostlinách připomínajících kopretinu či sedmikrásku. Rostliny poměrně dobře prosperovaly, protože se u nich vyvinula semena. J. J. Dillenio ve zmíněné knize popisuje, že rostliny vykazovaly i jiné barvy, než je bílá (purpurová až purpurově červená barva), ale stále s jednoduchými typy květenství.
První rostliny měly jednoduché úbory bílé barvy, řídký keřovitý vzrůst a byly vysoké asi 60 cm. Po několika letech se vštěpily k údivu všech tehdejších pěstitelů červené a fialové odstíny. V roce 1750 se objevily první plnokvěté rostliny a v roce 1807 jsou již první zmínky o trubkovitých odrůdách (Aster chinensis fistulosus). V těchto letech se také objevují nové odstíny, jako jsou růžová, lila, modrá a purpurová. Do té doby měly všechny rostliny podobný řídký růst jako původní plané rostliny. V roce 1834 byly do Francie dovezeny z Německa nízké, hustě rozvětvené, 20–30 cm vysoké odrůdy. V druhé polovině 19. století se začaly objevovat různé tvary květů. Nejprve to byly pivoňkovité, po nich Komety a Pštrosí pera, a v roce 1891 jehlicovité typy. Květy byly neustále větší a barevná stupnice bohatší.
Současný nabízený sortiment je značně variabilní. Výška rostlin se pohybuje od 20–70 cm. Velké rozdíly jsou i v samotném habitu. Nižší typy jsou kompaktnější, jednotlivé větve jsou hustě postavené. Naopak vyšší typy jsou větveny jednoduše a jejich olistění bývá řidší. Velikost samotných květů je od 3 do 12 cm.*
Text a foto Ing. Oldřiška Sotolářová, ZF MENDELU, Lednice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.
