Zvyšující se rozkolísanost povětrnostních podmínek v posledních desetiletích a s tím spojená změna teplotních poměrů zejména v jarním a předjarním období vede k situacím, kdy výrazně vyšší teploty v měsících lednu, únoru, případně i v březnu urychlují vegetaci ovocných kultur. V případě jarních mrazíků, i když se vyskytnou v obvyklých termínech jako v minulosti, následně dojde k pomrznutí květů nebo již vyvinutých plůdků a škodám na úrodě. Ovocnáři se snaží těmto škodám předcházet pomocí různých technických opatření, avšak s ohledem na dlouhodobější plánování potřebují znát alespoň přibližně termín kvetení v daném roce.
V této práci je zpracována metoda předpovědi kvetení podle teplotních modelů, která vychází ze záznamů fenofází s počátkem kvetení meruněk v lokalitě Velké Bílovice na jižní Moravě v letech 1998–2018. Z provedených výpočtů denních a hodinových sum aktivních a efektivních teplot odpovídá nejlépe varianta hodinových efektivních teplot prahová hodnota 5 °C. Tato prahová teplota se logicky více přibližuje předpokládaným teplotním nárokům meruněk a může být použita k předpovědi kvetení meruněk. Suma teplot od počátku roku do kvetení má průměrnou hodnotu 2600 °C.
Metoda předpovědi termínu kvetení meruněk sestává ze čtyř částí: 1) znalosti potřebné sumy hodinových efektivních teplot nad 5 °C od počátku roku do kvetení; tato suma může záležet na odrůdách pěstovaných v daném podniku; jak však bylo ukázáno, při absenci napozorovaných údajů lze využít i záznamy o termínech provedených ošetření proti moniliové spále za víceleté období, aby se vyloučily případné odchylky; 2) skutečně naměřené teploty vzduchu automatickou meteorologickou stanicí s přenosem údajů na webový server a jejich hodinové průměry z blízkosti předpovídané lokality; tyto hodinové teploty se sčítají od počátku roku do dne vydání předpovědi kvetení (den D); 3) předpovědi teplot na několik dní dopředu; existuje poměrně značné množství aplikací, předpovídajících jednotlivé meteorologické prvky interpolací několika používaných numerických modelů předpovědi počasí pro konkrétní místo; v závislosti na použitém modelu jsou různě přesné; pro naše účely předpovědi termínu kvetení meruněk jsou využívány čtyřdenní předpovědi teplot publikované zdarma na serveru www.yr.no; takto získanými hodinovými teplotami se prodlouží časová řada teplotních sum o čtyři dny dopředu (D + 4); 4) dlouhodobých průměrných denních přírůstků SET 5 za víceleté období pro danou lokalitu; jelikož ani čtyřdenní předpověď by zejména na počátku roku nestačila k stanovení předběžného termínu kvetení meruněk, je nutno k teplotní sumě pro den D + 4 postupně přičítat tyto průměrné denní přírůstky SET 5 až do hodnoty teplotní sumy stanovené pro daný kultivar; tento den je pak považován za předpovídaný termín kvetení meruněk.*
Text a foto RNDr. Tomáš Litschmann,1 Ing. Radek Vávra, Ph.D.,2 1AMET – Sdružení Litschmann & Suchý, Velké Bílovice, 2Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2021.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
No nám se letos meruňky moc nepodaří. Je jich tam fakt pár a vůbec nevím proč. Hlavně že jsem všude naslibovala marmelády. Teď to vypadá, že si budu muset asi dát na https://www.biginzerce.cz/biginzercecz/ inzerát, že nějaké meruňky koupím. Nemáte někdo nějaký přebytek na prodej? Potřebovala bych tak pět bedýnek, to mi žádný trhovec v kuse neprodá za nějaké normální peníze. 😀