Genofond vybraných květin na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně je součástí Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ). Ochrana biodiverzity je stále jedním z klíčových témat v oblasti ochrany životního prostředí. Za tento fakt odpovídá Ministerstvo zemědělství ČR.
V roce 1993 MZe zavedlo NPGZ s cílem zabezpečit co nejdelší uchování, dostupnost a možnost využívání genetických zdrojů. NPGZ je rozdělen do tří významných podprogramů a je etapován do čtyřletého cyklu, v současnosti probíhá období 2018–2022. Kolekce vybraných květin spadá do podprogramu Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. Úchovu genetické diverzity okrasných rostlin v ČR v současné době zaštitují tři pracoviště (MENDELU v Brně, Zahradnická fakulta; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice a Botanický ústav AV ČR, v. v. i.). Kolekci vybraných květin na ZF MENDELU v Brně představuje šest generativně množených rodů (Callistephus, Carthamus, Helianthus, Salvia, Tagetes a Zinnia) a jeden rod vegetativně množený (Canna). Dlouhodobou úchovu semen u generativně množených položek zajišťuje genová banka Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (VÚRV Praha-Ruzyně), která zprostředkovává i možnou distribuci případným zájemcům z řad výzkumných a šlechtitelských institucí.
Práce s genovými zdroji rostlin
Co se týče genofondu vybraných květin, může se zdát, že jejich hospodářský význam nehraje natolik významnou roli, jako například genofond obilovin či ovocných dřevin, zeleniny nebo léčivých rostlin, nicméně právě květiny odrážejí šlechtitelské dovednosti a estetické cítění dané doby. Vždyť květiny lidstvo doprovází od nepaměti a nedovedeme si bez nich představit žádný významný svátek nebo oslavu. Genofond květin představuje biologicko-genetickou různorodost tvořící jak plané příbuzné druhy, krajové (místní) odrůdy, tak i vyšlechtěné kultivary.
Práce s genovými zdroji rostlin, souvisí se shromažďováním odrůd, sběratelsko-expediční činností (získání planých druhů z přírody), ale také úzce souvisí s procesem šlechtění, který je značně dlouhodobý, založený na bezkompromisní selekci, která vede ke stabilizaci genotypových i fenotypových vlastností daného kultivaru. Velmi důležitý faktor hraje i zabezpečení co nejširšího spektra genetického základu kultivarů pro zajištění stabilizaci pro jejich genotypové a fenotypové vlastnosti k adaptaci v měnících se klimatických podmínkách a rezistenci vůči stávajícím či novým patogenům.
Cílem zajištění genofondu vybraných květin je především ochrana nejen původního a současného tuzemského sortimentu květin, ale i shromažďování historických i moderních (šlechtitelsky významných) zahraničních kultivarů. Tato ochrana je zabezpečována u generativně množených květin ve formě semen uložených v genových bankách. V případě vegetativně množených květin je zabezpečována matečnými rostlinami, popřípadě vegetativních částí (hlízy, cibule). Postupem času se stává, že dokonce i u těch nejvýznamnějších kultivarů v dané době jejich zájem po čase upadá a jsou postupně nahrazovány jinými, modernějšími kultivary s perspektivnějšími vlastnostmi (habitus, atraktivita květů, rezistence vůči patogenům atd.). V konečném důsledku může dojít až k úplné ztrátě kultivaru představujícím však i nadále kulturní dědictví dané země a doby.*
Text a foto Ing. Oldřiška Sotolářová, ZF MENDELU, Lednice
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2021.