Odrůda vína André nese jméno významného moravského patriota

Letos uplynulo 190 let od úmrtí Christiana Carla Andrého, který na přelomu 18. a 19. století působil na Moravě a díky své výzkumné činnosti je považován za předchůdce J. G Mendela. Ve vinařské šlechtitelské stanici Velké Pavlovice byla na konci 70. let vyšlechtěna nová odrůda révy vinné nazvána André. Jedná se o křížence Frankovky a Svatovavřineckého.

Christian Carl André se narodil 20. března 1763 v Hildburghausen a zemřel 19. července 1831 ve Stuttgartu. Vystudoval práva, pedagogiku a hudbu na Univerzitě v Jeně. V roce 1798 přesídlil do Brna, kde v letech 1798–1812 řídil luteránskou evangelickou školu. Poté, co odešel do služeb hraběte Salma, opustil v roce 1821 Moravu a odešel do Stuttgartu, kde působil jako württenberský dvorní rada. Během svého pobytu v Brně patřil mezi hlavní osobnosti Moravsko-slezské hospodářské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy, stal se jejím prvním sekretářem. Patřil také mezi zakladatele Františkova muzea, dnes Moravského zemského muzea v Brně. Od roku 1800 v Brně vydával noviny Patriotisches Tagebuch, později vydával i časopis Hesperus a Nationalkalender a editoval týdeník Oekonomische Neuigkeiten und Verhandlungen.

V roce 1815 vypracoval pro Moravsko-slezskou hospodářskou společnost výzkumný program, zdůrazňující potřebu základního a aplikovaného výzkumu v přírodních vědách. V rámci společnosti pomohl založit sekci chovu ovcí, první spolek chovatelů zvířat v kontinentální Evropě, který zkoumal metody umělého výběru a přenosu vlastností vlny z rodičů na potomky. Je proto považován za předchůdce Johanna Gregora Mendela. „Na jeho počest byla ve vinařské šlechtitelské stanici Velké Pavlovice na konci 70. let vyšlechtěna Jaroslavem Horákem nová odrůda révy vinné, nazvaná v roce 1980 jménem André. Jedná se o křížence Frankovky a Svatovavřineckého,“ říká kurátorka Národního zemědělského muzea Valtice Kamila Svobodová.

V Národním zemědělském muzeu ve Valticích je možné navštívit Národní expozici vinařství. Je rozdělena do čtyř částí – historii vinařství a původu révy vinné, vinohradnictví, sklepnímu hospodářství a degustaci vína. Expozice obsahuje řadu interaktivních prvků, jako jsou například kvízy s vinařskou tematikou, zjednodušený model lisu, baňky s vůněmi, které jsou charakteristické pro jednotlivé vinné odrůdy. Lze zde také zhlédnout film o sklepním hospodářství, který je tvořen tzv. holoprojekcí. Součástí Národní expozice vinařství jsou také historické vinařské lisy, které se nacházejí v přízemí budovy.

Součástí expozice jsou i ukázky vinařských dřevěných sudů s objemy uvedenými v původních mírách – vědrech – a drobného nářadí používaného při vinobraní – mlýnky, putny, kosíře apod.

Až do konce října probíhá v muzeu také výstava Příběh o poctivém řemesle a hojnosti dobrého vína, která se zaměřuje se na historii řemesel pojící se s výrobou vína. Návštěvníci se seznámí s profesemi, jako je bednář, řezbář, košíkář a  spoustou jiných, bez kterých se vinař v minulosti nemohl obejít a často byl na jejich práci závislý. Jsou zde vystaveny nástroje i výrobky související s vinařstvím. Návštěvník se tak dozví, že vinařství není jen o samotné práci vinaře na vinici či ve vinném sklepě při výrobě vína, ale také o práci dalších řemeslníků, bez jejichž výrobků by víno nemohlo vzniknout. Někdo musel vyrobit motyky, nůžky a další nářadí potřebné na vinici, dále pak putny, kádě, sudy, demižony a ostatní vinařské potřeby do vinného sklepa. Ani samotné lisy na hrozny si vinař nevyráběl sám, ale zadával tuto práci tesaři.*