Rzivost hledíku, jejímž původcem je houba Puccinia antirrhini, patří mezi často se vyskytující onemocnění těchto nádherných květin. U vnímavých kultivarů může patogen zapříčinit předčasné odumírání napadených rostlin.
Houba P. antirrhini napadá rostliny v každém věku, od řízků a sazenic až po dospělé rostliny, jak volně pěstované, tak i rostliny ve sklenících. Symptomy se nejprve objevují na bazálních listech, na líci nejčastěji v podobě roztroušených, drobných (do 2 mm), žlutozelených až žlutých, později zasychajících hnědnoucích skvrn. Proto v počátečním stadiu lze projevy choroby zaměnit za nedostatky ve výživě rostlin.
Za vhodných podmínek pro růst houby se zpravidla během 48 hodin objeví na rubu listů, v místě skvrn, čokoládově hnědé puchýřky – koncentricky uspořádané pustuly letních spor (uredospor) – lemované žlutozeleným halo. Za podmínek optimálních pro vývoj houby celý vývojový cyklus nepřekročí 12 dnů. Ke konci vegetace se vytvářejí pustuly zimních spor (telia s teliosporami). Patogen může napadat všechny nadzemní části (listy, kalich, tobolky), které následně zasychají a odumírají, při silném výskytu hynou celé rostliny. Při napadení květů dochází k rozrušení semeníků, čímž je následně negativně ovlivněna tvorba semen. Známy jsou dvě rasy rzi.
Ochranná opatření jsou založena především na využití rezistentních kultivarů. Jako odolné jsou v odborné literatuře uváděny kultivary ze sérií Coronette, Monarch a Tahiti, i když kultivary ze série Coronette pěstované v různých oblastech se mohou někdy projevit jako vnímavé k tomuto patogenu.*
Text Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Zdroj fotografií: www.eppo.org
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 8/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.
