Jahody jsou velmi oblíbenou plodinou již po mnoho let, ale i v historii jejich pěstování lze nalézt období, kdy byla jejich kultivace postižena velkou neúrodou. V minulosti byla například americká produkce jahod zcela zpustošena kořenovou hnilobou způsobenou houbou Phytophthora fragariae.
Červená hniloba kořenů jahodníku
Společnost ARS (Agricultural Research Service při americkém ministerstvu zemědělství) se proto zaměřila na šlechtění odrůd jahodníku a povedlo se vyšlechtit desítky odrůd jahod odolných k této červené hnilobě kořenů jahodníku i mnoha dalším problémům, jako je např. odolnost vůči škůdcům, i dalším chorobám. Důsledkem šlechtění je i kratší vegetační doba a větší pevnost plodů. Práce ARS ve výzkumu jahod však ještě mnohem dál.
V USA byl výzkum jahod zahájen v roce 1910 a mimo jiné bylo zjištěno, jak udržet jahody červené i po konzervování nebo zmrazení. „Rostliny vyšlechtěné USDA byly první, které přežily přepravu, což vytvořilo jahodový průmysl.“ ARS šlechtí odrůdy jahod, které mají přirozenou odolnost vůči hnilobě ovoce a produkují ovoce, které po sklizni vydrží déle čerstvé, uvedla Kim Lewers, genetička ARS. „Zemědělci nemusí používat pesticidy, které zabraňují hnilobě, a spotřebitelé si mohou vychutnat vynikající chuť jahod ještě déle.“
UV záření místo pesticidů
Podle Lewers není šlechtění jediným aspektem výzkumu jahod v ARS, prioritou jsou také nové pěstební technologie. ARS pomáhá rozvíjet technologii, která slibuje zlepšení ekologické stopy pro pěstitele jahod. Fumi Takeda, výzkumník z Appalachian Fruit Research Station v Kearneysville, spolupracuje s průmyslovými kolegy na vývoji stroje, který eliminuje potřebu pesticidů. Funguje tak, že v noci svítí na rostliny a jejich škůdce ultrafialové (UV) světlo. „UV-C záření zabíjí mikroorganismy a škůdce členovců poškozením jejich DNA,“ uvedl Takeda. UV-C světlo se běžně používá k zabíjení mikroorganismů při sterilizaci vzduchu v nemocnicích, při úpravách vody, v laboratorních lavicích a při ošetřování masa a drůbežích produktů. „Použití UV světla v rostlinné výrobě bylo omezené, protože dávky potřebné k usmrcení rostlinných patogenů obvykle způsobují poškození rostlin, jako jsou popáleniny listů a květů a defoliace,“ řekl Takeda. „Náš výzkum spočíval ve vývoji takových metod léčby pomocí UV-C, které mají vysokou účinnost při regulaci chorob a škůdců bez poškození rostlin a jsou nákladově efektivní.“
Takeda a jeho kolegové zjistili, že noční ošetření jahod jim umožnilo používat mnohem nižší dávky UV-C světla k účinnému ničení cílených patogenů a škůdců, aniž by došlo k poškození jahodových rostlin. Výsledkem je udržitelnější jahodová farma, která šetří peníze a pomáhá životnímu prostředí tím, že používá méně chemikálií.
