Réva je velmi starou kulturní plodinou z čeledi révovitých (Vitaceae). V dnešní dynamické, stále se měnící době dochází k mnoha revizím i v oblasti historie a vývoje rodů a druhů z čeledi révovitých. Díky novým nálezům a jejich přesnější dataci se mění a zpřesňují naše znalosti této problematiky. Studie se zaměřuje na dosud popsané prehistorické druhy rév a nástinu klimaticko-geologických podmínek, ve kterých se vyskytovaly.
Koncem třetihor byly v Evropě nejrozšířenějšími druhy révy Vitis teutonica a V. silvestris. V. teutonica byla také nalezena v jílech panonské pánve v Kunovicích u Uherského Hradiště. Tento druh dnes většina badatelů srovnává s druhem V. cordifolia a některé znaky ukazují i na příbuznost s V. silvestris. To jen dokazuje, jak nesnadná je identifikace druhu podle fragmentů otisknutých ve zkamenělinách. Další druh se našel v šachtě na hnědé uhlí v Mistříně u Kyjova. Podle okrouhlého tvaru semen byl nazván V. globosa Mai. Poměrně málo stop zanechal v třetihorách Evropy rod Ampelopsis (révovník), rozšířený dnes běžně v severní Americe a jihovýchodní Asii. Uvádějí se vzácné (ale málo průkazné) otisky listů, jako např. A. bohemica Engelb. Ze severních Čech, A. rotundata Chandl. z Velké Británie, A. europia Dorof. z Grónska nebo již zmiňovaná „Vitis“ ludwigii Braun (Německo, Rusko aj.). Ještě vzácněji se objevují nálezy rodu Parthenocissus (loubinec, přísavník). Z Velké Británie je znám jen P. elongata Dorof., kde se našla semena, která se srovnala s nálezy ze severní Ameriky a západní Sibiře (tam jsou známé i otisky listů). Druhově nejpestřejším druhem současnosti z čeledě révovitých zaujímá rod Cissus, rozšířený převážně v tropech a subtropech. Nicméně s měnícím se klimatem, tj. nástupem chladných period, tito zástupci z Evropy zřejmě rychle mizeli. Jejich fosilie jsou známy z Ameriky a Asie (Kazachstán). V Evropě se našla semena a neúplné otisky listů ve Velké Británii a ve Francii druhů Cissus primasa Sap. a C. ampelopsidea Sap., v Chorvatsku a Maďarsku pak C. populoides Andrean., a z Rakouska a severních Čech pak druhy C. rhamnifolia Ettingsh., C. atlantica Ettingsh. a C. nimrodii Ettingsh. To spolehlivěji je z třetihorní Evropy zdokumentován rod Tetrastigma, dnes běžně se vyskytující od Indie po Austrálii. V londýnských eocenních jílech byly popsány druhy T. globosum Reid et Chandl. a T. lobatum Reid et Chandl. Později v oligocenu a miocenu se hojně nachází T. chandleri Kirchh., zejména v Sasku a Porýní. Pod tento rod bývá dnes přiřazován i rod Tetrastigmophyllum Weyl. Semena rodu Tetrastigma proti révě jsou širší a velmi hrubě vroubkovaná.
Text a foto Ing. Radek Sotolář, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 7/2021.*
