Pěstování zeleniny nabývá stále většího významu, a to nejen z důvodů zdravotních, ale také environmentálních. Cílem článku je zhodnocení vývoje na českém a evropském trhu se zeleninou v letech 2010 až 2020, a to na základě dat Českého statistického úřadu a Eurostatu za pomoci analýzy časových řad. Produkce a plocha zeleniny v Evropské unii a České republice během sledovaného období kolísaly. V průměru bylo v EU za sledované období sklizeno 63,9 mil. t zeleniny a průměrná plocha činila 1968,71 tis. ha. V České republice pak bylo v průměru sklizeno 269,9 tis. t zeleniny (včetně dopočtu domácností) a zelenina se pěstovala na průměrné ploše 13 769 ha.
Průměrný podíl České republiky na zelinářské ploše Evropské unie činil 0,7 % a na produkci pak 0,4 %. Celé sledované období bylo charakteristické prohlubováním záporné bilance ČR s čerstvou zeleninou. V posledních třech letech však došlo k poklesu objemu dovozu čerstvé zeleniny za mírného zvyšování jeho finanční hodnoty. Ceny zemědělských výrobců a spotřebitelské ceny jednotlivých druhů zeleniny vykazovaly ve sledovaném období různou míru volatility. V celém uvedeném období je však možné pozorovat rostoucí trend cen. Pozitivním jevem na trhu se zeleninou je z dlouhodobého pohledu zvyšování spotřeby zeleniny a míry soběstačnosti. Při porovnání ČR se sousedními státy je pak spotřeba čerstvé zeleniny vyšší v Polsku a nižší naopak na Slovensku.
Pěstební plocha v ČR
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), výměra pěstební plochy zeleniny celkem (včetně dopočtu domácností) v období 2010–2020 kolísala v reakci na vývoji na evropském a českém trhu. V rámci meziročního porovnání roku 2020 a 2019 se pěstební plocha zvýšila o 7,9 % na 15 111 ha, při porovnání roku 2020 k roku 2010 se pak jednalo o navýšení o 12,8 %. Plocha určená pro samozásobení se v průběhu sledovaného období snížila z 4813 ha v roce 2010 na 3974 ha v roce 2020, tj. o 17,8 %. Přesto byl v meziročním porovnání v roce 2020 patrný mírný nárůst (o zhruba 5 %). Navýšení ploch pro samozásobení bylo pravděpodobně způsobeno pandemií viru Covid-19 a dlouhodobějším pozvolným nárůstem spotřebitelských cen zeleniny. Plocha určená pro samozásobení reprezentuje zhruba třetinu celkové pěstební plochy zeleniny ČR. Výměra plochy v zemědělském sektoru se ve sledovaném období zvýšila o 29,7 %, tj. z 8583 ha v roce 2010 na 11 137 ha v roce 2020, přesto v průběhu období kolísala. Během sledovaného období největší podíl plochy v průměru zaujímala cibule 17,6 % (tj. 1697 ha), hrachové lusky 11,9 % (tj. 1141 ha), hlávkové zelí 11,8 % (tj. 1117 ha), mrkev a karotka 7,4 % (tj. 712 ha). Další druhy zeleniny zaujímaly již menší podíl plochy, např. rajčata, celer, okurky nakládačky a květák shodně 3,2 %, dále salát hlávkový 3,1 %, petržel a česnek shodně 2,6 %. Jak již bylo zmíněno, výše plochy jednotlivých druhů v průběhu sledovaného období kolísaly. Během sledovaného období došlo k nejvýraznějšímu navýšení ploch zejména u česneku, a to z 67 ha v roce 2010 na 500 ha v roce 2020, tj. o 646,3 % a hlávkového salátu ze 182 ha v roce 2011 na 624 ha v roce 2020, tj. o 248,9 %. Významnější pokles ploch byl zaznamenán u salátových okurek ze 118 ha v roce 2010 na 22 ha v roce 2020 a rajčat z 389 ha v roce 2010 na 264 ha v roce 2020.*
Text
Ing. Josefina Menzlová, oddělení Trh zemědělských komodit, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 7/2021 s tématem měsíce Zelinářství.
