Škornice jsou zahradníky tak trochu opomíjeným rodem, což je veliká škoda vzhledem k jejich širokému uplatnění, a především k nesporně vysoké atraktivitě.
Z botanického hlediska škornice (Epimedium) řadíme do čeledi rostlin Berberidaceae (dřišťálovité), kde patří vedle dřišťálů (Berberis) k nejpočetnějšímu rodu. Kromě škornic se pěstuje několik dalších zahradnicky významných bylinných rodů této čeledi jako například Podophyllum, Jeffersonia či Caulophyllum. V současné době rod zahrnuje přes 60 druhů škornic. Jsou to vytrvalé byliny mírného pásma s centrem výskytu v Číně, Japonsku a Himálaji, několik druhů pochází z Alp, Balkánu, Středozemí a Kavkazu. Jedná se o opadavé či stálezelené rostliny, které rostou trsnatě nebo mají v zemi plazivý oddenek.
Škornice s dlouhým plazivým vodorovně rostoucím a nepravidelně se větvícím oddenkem. Pro lepší přehlednost je můžeme zjednodušeně rozlišovat podle květů, tj. na rostliny s plochými žlutými květy s nepatrnými ostruhami a na rostliny s drobnějšími miskovitými květy, další skupinu pak tvoří čínské škornice s často velmi pěknými květy různých barev.
K první skupině patří stálezelená škornice Epimedium perralderianum, které pochází z horských zalesněných oblastí severní Afriky.*Text a foto
Ing. Iveta Bulánková
kurátorka hlíznatých a hajních rostlin,
Botanická zahrada hl. m. Prahy
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2021
