Mulčování je agrotechnická metoda, která je používaná v zahradnictví i zemědělství za účelem omezení výskytu plevelů, ale také k ochraně povrchu půdy a pro zlepšení vláhových a teplotních podmínek půd. K mulčování se používá řada materiálů. Pro jejich správnou volbu je ale potřeba vědět, jak ve skutečnosti půdní podmínky ovlivňují. Tento příspěvek si klade za cíl poukázat na některé chtěné či nechtěné efekty testovaných materiálů.
Vyhodnocením vlivu různých typů mulčovacích materiálů na převážně vláhové, ale i tepelné režimy půd se v různých klimatických podmínkách zabývala řada studií. Jednou z nich byla i naše studie (Pavlů et al. 2021) věnovaná komplexnímu posouzení vlivu řady rozličných mulčovacích materiálů uvedených na obrázku 1. Výzkum proběhl na experimentálním pozemku ČZU v Praze-Troji, kde bylo připraveno 27 záhonů o rozměrech 3 x 1,5 m. Mulče byly aplikovány na 24 záhonů, to znamená, že stejný materiálem byly vždy pokryty tři záhony a tři záhony zůstaly jako kontrola bez mulče. Záhony byly osázeny šesti běžně pěstovanými rody trvalek vždy ve stejném plošném uspořádání.
Studie ukázala, že anorganické přírodní materiály mohou být velmi efektivní pro optimalizaci vláhových podmínek v půdě, protože umožňují relativně rychlou perkolaci vody do půdy a zároveň do značné míry zamezují jejímu výparu. Z pohledu regulace půdní teploty pak hodně záleží na druhu materiálu. Drcený kámen (z tmavé horniny jako v našem případě) může celkově zvyšovat průměrnou teplotu půdy a denní oscilace teplot může být relativně vysoká. Je nutno poznamenat, že snížení oscilace teplot, ke kterému došlo od května do srpna, bylo způsobeno růstem rostlin a zastíněním půdního povrchu. Kdyby povrch zastíněn nebyl, byly by denní oscilace teplot pravděpodobně ještě vyšší. Což bylo také prokázáno v naší další studii (Kodešová et al. 2014). Ta navíc ukázala, že písčitý materiál sice tolik nezvyšuje průměrnou teplotu půdy, oscilace teplot však může být podobná té pod drceným bazaltem.
Organické mulčovací materiály mohou také příznivě ovlivnit vláhový režim, tj. snižují výpar z půdního povrchu. Organické materiály ale také mají schopnost srážkovou vodu v sobě zadržet, a tak při méně vydatných srážkách voda nemusí proniknout do půdy a ke kořenům rostlin. V jarních měsících je vlhkost půdy pod štěpkou značně nižší než pod kůrou nebo slámou, vláhové podmínky pak záleží na počátečním nasycení půdy. Organické materiály také díky jejich nízké tepelné vodivosti snižují denní oscilace teplot, ale i celkovou teplotu v průběhu jara a celého vegetačního období. Na druhou stranu v podzimních a zimních měsících tyto materiály snižují ztráty půdního tepla. To znamená, že pod organickými mulči dochází ke zpoždění nárůstu i poklesu teplot ve srovnání se změnami teplot pod ostatními matriály nebo holým půdním povrchem. Tyto rozdíly se mohou projevit do hloubky jednoho metru i více (Kodešová et al. 2014). Ostatní použité materiály rovněž prokázaly schopnost snížit výpar z půdního povrchu i to, že může být v některých případech nepříznivě ovlivněna infiltrace vody do půdy. Oscilace denních půdních teplot pak pod těmito materiály byly vyšší než pod drceným kamenem, ale nižší než pod holým povrchem. Průměrné denní teploty se pohybovaly mezi teplotami pod drceným kamenem a organickým matriálem.
Dlouhodobá aplikace
Dalším důležitým hlediskem je dlouhodobý vliv aplikovaných mulčů na půdy, které nejsou periodicky obdělávány. V naší studii se prokázalo, že podle očekávání vzrostl obsah organické hmoty pod organickými mulči. Stabilita půdních agregátů se díky rozkladu těchto mulčů po čtyřech letech také zvýšila. Ve všech případech došlo vlivem růstu kořenů a aktivitě organismů ke zvýšení pórovitosti, a tak i propustnosti půdy. Retenční schopnost půd pod organickými mulči byla vyšší, ale na druhou stranu obsah snadno dostupné vody byl v těchto půdách nižší než v půdách pod ostatními mulči nebo holým povrchem. Lze tedy říct, že organické mulče mají ze všech hodnocených mulčů největší dopad na půdní podmínky. Převažuje příznivé působení na půdy, ale objevují se i některé nepříznivé efekty.*
Text doc. Ing. Lenka Pavlů, Ph.D., prof. Ing. Radka Kodešová, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze
Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 5/2021 s tématem Květinářství a školkařství.
