Zatímco lid „nepěstební“ očekává netrpělivě jarní sluníčko, aby si užíval procházek probouzející se přírodou a radoval se z každého vyrašeného pupene a prvních zelených lístečků, lidu „pěstebnímu“ (a tedy i ovocnářům) začínají starosti a hektické období. Vedle jiných agrotechnických úkonů musí zvládnout v potřebném čase a správném termínu též kvalitní ochranu proti škodlivým organismům.
Zvládnutí ochrany jabloní/hrušní proti strupovitosti je klíčovým aspektem ekonomiky produkce jablek a hrušek. Chorobu způsobují houby rodu Venturia – v případě jabloní je to druh Venturia inaequalis, v případě hrušní Venturia pyrina. Zatímco odrůdy hrušní se navzájem dost liší v citlivosti ke strupovitosti, odrůdy jabloní pěstované v intenzivních produkčních výsadbách patří vesměs k citlivým až vysoce citlivým. Byť v rámci šlechtitelských programů vznikla řada odrůd jabloní rezistentních ke strupovitosti, došlo u některých z těchto odrůd k tzv. prolomení rezistence a současně u většiny dalších je často problém s odbytem, neboť maloobchodní řetězce obvykle požadují stálé dodávky jen několika málo tzv. zavedených odrůd. Tyto rezistentní odrůdy tedy nacházejí využití spíše jen u menších pěstitelů prodávajících tzv. ze dvora, případně u pěstitelů v ekologických systémech produkce nebo u samozásobitelů.
Strupovitost není třeba nijak zvlášť popisovat, je to velmi dobře známá choroba. S ochranou se začíná již od prvních známek rašení, tj. od fáze zelených špiček až myšího ouška. Byť existuje vypracovaný postup pro signalizaci zahájení ochrany, který je založen na sčítání sumy efektivních teplot stanovující termín zralosti askospor (ta je nutným předpokladem k tomu, aby se spora mohla po ovlhčení uvolnit z plodnic, vylétnout z loňských listů a způsobit tzv. primární infekci), tak z dlouhodobých zkušeností mohu říci, že tento termín zralosti koreluje vždy s výše uvedenými stadii fenologického vývoje jabloní. Hlavní období primárních infekcí, během kterého dochází k největšímu uvolňování askospor z plodnic, spadá přibližně do období od fáze růžového poupěte do fáze zhruba dva až tři týdny po odkvětu. Nicméně i když pak následně množství uvolňovaných askospor z jednotlivých plodnic postupně klesá, pokud je v sadě přítomen silný infekční zdroj (velké množství opadaných listů napadených strupovitostí z předchozí sezóny), absolutní množství askospor potenciálně schopných způsobit infekci zůstává i nadále významně vysoké. Pokud ochranná opatření na počátku sezóny nezabránila primárním infekcím a rozvoji strupovitosti, zapojí se k tomu pak do hry současně i konidie, které se začnou vytvářet na napadeném pletivu. Tím dojde ke znásobení infekčního zdroje, kdy souběžně ještě trvá období primárních infekcí askosporami (až do rozpadu loňských listů) a vedle toho již začne období tzv. sekundárních infekcí konidiemi. Ochranným opatřením je proto třeba věnovat pozornost již od prvních fenologických fází vývoje jabloní/hrušní.
Text
Ing. Jana Kloutvorová,
Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2021 s tématem měsíce Ovocnářství.
