Loňský rok 2020 se nesl až v magickém duchu: Zdravá rostlina, zdravý člověk, a proti tomu stigma pandemie covid-19. Byl to rok velmi energeticky náročný jak na psychickou, tak na fyzickou stránku, a to doslova. Po letech 2018 a 2019 s fatálním srážkovým deficitem přišel srážkově bohatý rok 2020. Tyto skutečnosti se na jeho průběhu výrazně podepsaly a školkaři se s nimi museli vypořádat.
Zákaz prodeje v rámci přísných opatření nás všechny zaskočil. Situace v březnu byla velmi napjatá. Po jednoznačném rozhodnutí vlády z 13. března o zákazu prodeje nikdo netušil, co bude dál. Školky, zahradnictví a zahradní centra byla zavřená. Pracovat se naštěstí mohlo, prodávat však ne. Nebylo jisté, jak vláda rozhodne. Po intenzivním vyjednávání všech profesních svazů za podpory Agrární komory a Ministerstva zemědělství se podařilo zajistit výjimku o prodeji z 15. března 2020. Rozhodnutí se však mohlo kdykoli změnit. Školkařský sektor není příliš podporován, proto se školkaři snažili udržet svoje provozovny otevřené a výpěstky intenzivně prodávat. Bylo nutné posílit a zajistit personálně prodej. Zpřísnila se hygienická pravidla, rozestupy, dezinfekce při prodeji i při práci. Po počátečním propadu tržeb v březnu byl naopak duben z prodejního hlediska velmi dobrý a vyrovnal ztráty. Omezením dovozu zahraničního zboží došlo k vyprodání domácí produkce, na úkor vzniklé situace však stagnovala školkařská výroba.
Jarní prodejní výstavy byly zrušené, plánované projektové dny pro děti a mládež se nekonaly. Důsledkem covidového zavírání obchodů byla značná návštěvnost Gardencenter a zvýšený zájem o zahradničení. Lidé zjistili, že je jim v přírodě dobře a začali svoje mnohdy zanedbané zahrady zušlechťovat. Zryli trávníky a nasázeli si stromky, keře, bylinky, vyseli semínka zeleniny, letniček, osázeli vyvýšené záhony a nádoby na balkónech. Přestali se nudit a začali manuálně pracovat a přemýšlet o přírodě.
Školkaře ale místo odpočinku čekala další nesnáz v podobě zajištění kontinuity provozu (rostliny se neptají, zda někdo nemůže, protože má Covid-19 nebo je v karanténě), což bylo mnohdy těžké. Hygienické stanice stanovily jasná pravidla. Skloubit vše tak, aby se jednotlivé pracovní skupiny a směny nepotkávaly, nebylo vůbec jednoduché. Bylo nutné posílit prodej vzhledem k nezvyklému zájmu o veškeré školkařské výpěstky, osivo a sadbu. Mnoho firem se potýkalo se situací, kdy pracovníci onemocněli nebo se museli strat o děti a suplovat roli učitele. Obojí mělo za následek stagnaci školkařské výroby a vyčerpání pracovníků. K tomu se přidaly i problémy kolem víz zahraničních pracovníků. V jarní vlně vypomáhali školkařským provozům studenti i učitelé, kteří měli zůstat doma. Větší firmy si včas zajistily pracovní síly, např. prodloužením víz, výpomocí zahraničními pracovníky s volným pohybem v rámci sektoru. Na podzim již probíhala on-line výuka a studentů na brigádách s výjimkou víkendů významně ubylo.
Text a foto
Ing. Helena Zahradníková, Ph.D.,
tajemnice Svazu školkařů ČR
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2021.
