V rámci experimentální práce byl sledován vliv posklizňového ošetření účinnou látkou 1-metylcyklopropen (1-MCP) a ozónem na dynamiku degradace reziduí vybraných pesticidů v čerstvých a skladovaných plodech peckovin. Byla stanovována rezidua 17 účinných pesticidních látek (propineb, dithianon, mancozeb, iprodion, trifloxystrobin, boscalid, pyraclostrobin, cyprodinil, fludioxonil, fluopyram, tebuconazol, fenpyrazamin, fenhexamid, myclobutanil, thiacloprid, pirimicarb a acetamiprid) v čerstvých plodech odrůdy třešní Tamara (skladování 28 dní), u odrůdy meruněk Betinka (skladování 20 dní) a u odrůdy slivoně Tophit (skladování 40 dní). U žádného z testovaných vzorků nebyl překročen maximální limit reziduí (MLR) pro danou účinnou látku u čerstvých plodů ani po vyskladnění. S využitím posklizňového ošetření 1-MCP a aplikací ozonu docházelo ke snižování obsahu reziduí ve skladovaných plodech oproti čerstvým plodům u vybraných druhů peckovin.
Z dosažených výsledků je patrné, že využití posklizňového ošetření 1-MCP a ozónem má vliv na obsahy reziduí a snižují jejich hladiny během skladování. Pro názornost výsledků byly vybrány tři analyty – acetamiprid, fenpyrazamin a fludioxonil.
U třešní byly aplikovány v rámci postřikového plánu všechny 3 přípravky s těmito účinnými látkami. Je vidět, že hladiny vybraných analytů klesají oproti hodnotám u čerstvých plodů. Klesající trend je u použití 1-MCP a ozónu podobný. Co se týče acetamipridu, je zde vidět v rámci variant pokles rozmezí 20–33 %, záleží na době, kdy byl přípravek v rámci postřikového plánu aplikován na plody. Účinná látka fenpyrazamin vykazovala větší rozdíly poklesu od 27 % (varianta 1) až 66 % u varianty 2. Pro fludioxonil byly poklesy v rozmezí 29–50 % u jednotlivých variant. U meruněk nebyl aplikován přípravek s účinnou látkou fludioxonil. U acetamipridu je pokles hladiny reziduí v rozmezí 22–31 % u varianty 1–4, u fenpyrazaminu pokles 9 % pro variantu 2, 20 % pro variantu 3 a 4. U slivoní byl účinek posklizňového ošetření rozdílný, hladiny reziduí acetamipridu se z hlediska skladování téměř nelišily. Patrné jsou ale rozdíly a výhody ošetření ozonem u účinné látky fenpyrazaminu, kdy jsou hladiny téměř nulové, oproti původním hodnotám v čerstvých plodech, a to pro varianty 1, 2 a 4, výjimku tvoří varianta 3, kdy jsou hladiny na původních hodnotách. Závěrem můžeme říci, že ozón má vyšší degradační schopnost pro účinnou látku fenpyrazamin, než pro fludioxonil a nejhůře degraduje látka acetamiprid, u níž nejsou tak patrné klesající trendy.*
Text a foto
RNDr. Aneta Bílková a kol.
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.
Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 12/2020 s tématem Ovocnářství.
