Cílem příspěvku je dokumentovat charakter vnitroblokových prostor, vývoj jejich využívání, podílu ploch zeleně a sortimentu dřevin vnitrobloků v blokové zástavbě pražských předměstí, zejména na území pražských památkových zón – Karlín, Smíchov, Vinohrady, Žižkov, Vršovice, Nusle, Dejvice, Bubeneč a horní Holešovice. Příspěvek vychází z výsledků průzkumů pražských vnitrobloků prováděných ve VÚKOZ Průhonice v letech 1982, 1998–2000 a 2016–2020. Data mohou sloužit jako východisko pro regeneraci těchto prostor.
Prezentovaný příspěvek z průzkumů pražských vnitrobloků v posledních 40 letech ukazuje vývoj a aktuální situaci v těchto prostorech, zejména jejich členěním ve vztahu k využívání, podílem ploch zeleně, zastoupením stromů a jejich sortimentem. V roce 2000 mělo 52,2 % vnitrobloků významné zastoupení zelených ploch (31–60 % z celkové plochy). Analýza současných průzkumů deseti žižkovských vnitrobloků z tohoto vzorku navíc prokazuje, že podíl ploch zeleně se v posledních 20 letech téměř nezměnil a v druhové skladbě dokumentuje použití převážně domácích druhů stromů (lípa srdčitá 26,7 %, nárůst proti roku 2000 o 6 %; javor mléč 11 %, nárůst zhruba o 7 %, bříza bělokorá 7,7 %, pokles o 7 %). Nárůsty či poklesy ostatních sledovaných druhů byly výrazně nižší. Introdukované dřeviny byly používány v menší míře.
Z hlediska věkové struktury měly před 20 lety nejvyšší podíl stromy z kategorie 10–40 let (77,1 %), mladé dřeviny do 10 let byly zjištěny v 8,3 % vnitrobloků. V současnosti tvoří 90 % věková kategorie nad 40 let. U druhového složení vnitrobloků pražských předměstí byl v průběhu 40 let nejvýraznější pokles zaznamenán u jabloně, a to z 38 % na 2 %, což je zejména dáno krátkověkostí kultivarů tohoto druhu. Dominantní početní postavení si udržují v posledních 20 letech lípa srdčitá, bříza bradavičnatá a javor mléč. Podíly ostatních sledovaných taxonů byly významně nižší. Pozitivní je, že se za posledních 20 let zlepšila obytná pohoda ve vnitroblocích, kterou zásadně ovlivňuje i podíl ploch zeleně a jejich kvalita, o téměř 70 %.
Text a foto
Ing. Eva Sojková,
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice
Celý článek najdete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Docela mě zaráží ten dnešní trend novostaveb. Všimli jste si, kolik pražských bytů třeba na Andělu má svoje vlastní krbová kamna? Já jsem z toho úplně vedle. Ti lidé chtějí být závislí jen na dodávkách plynu z pražské nebo já nevím. Vždyť ta kamna nemusí sloužit primárně ani jako zdroj tepla. Podívejte se na to z té stránky interiérové, přemýšlejte o tom prosím občas.