Bakterie Acidovorax citrulli je původcem bakteriální skvrnitosti tykvovitých plodin. Poprvé byly příznaky této choroby pozorovány v roce 1965 ve Spojených státech amerických na sazenicích vodního melounu. Vzhledem k dosud zaznamenaným hospodářským škodám představuje tento patogen významné riziko i pro pěstování tykvovitých plodin na evropském kontinentu.
Bakterie Acidovorax citrulli (v odborné literatuře též uváděná pod názvy Acidovorax avenae subsp. citrulli, Pseudomonas avenae subsp. citrulli a Pseudomonas pseudoalcaligenes subsp. citrulli) taxonomicky náleží do kmene Proteobacteria, třídy Betaproteobacteria, řádu Burkholderiales a čeledi Comamonadaceae. Jedná se o gramnegativní bakterii ve tvaru tyčinky, s průměrnými rozměry 0,5 x 1,7 μm, která je pohyblivá díky jedinému polárnímu bičíku. Bakteriální skvrnitost plodů působená patogenem A. citrulli napadá několik pěstovaných plodin z čeledi tykvovité (Cucurbitaceae). Primárními hostitelskými rostlinami bakterie jsou lubenice obecná neboli vodní meloun (Citrullus lanatus) a meloun cukrový (Cucumis melo), ale vyskytovat se může i na citronovém melounu (C. lanatus var. citroides, syn. C. caffer), na tykvi muškátové (Cucurbita moschata), okurce seté (Cucumis sativus), tykvi obecné (Cucurbita pepo) a divoce rostoucích rostlinách z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae). Pepřovník betelový (Piper betle), nenáležející mezi tykvovité, byl na Tchaj-wanu zaznamenán jako další hostitel A. citrulli, přičemž izoláty z pepřovníku byly rovněž patogenní pro Cucumis melo, Citrullus lanatus a Benincasa hispida (beninkasa voskonosná, tykev vosková). A. citrulli přezimuje v semenech tykvovitých plodin, v posklizňových zbytcích a na hostitelských rostlinách. V semenech může patogen napadat jak embryo, tak děložní lístky. Embryo je infikováno, když patogen pronikne do květu přes bliznu, zatímco děložní lístky jsou napadeny, když se dostane do nezralého plodu přes lenticely, nebo přes vodivé elementy xylému. Hlavním zdrojem primární infekce je osivo – z napadených semen vyrůstají příznakové rostliny, zejména v podmínkách vysoké humidity a při skleníkové teplotě.
Text
Dr. Ing. Zdeněk Chromý,
ÚKZÚZ Brno,
Zdroj fotografií: www.eppo.org
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2021 se specializovaným tématem Zelinářství.*