Využití indukovaných mutací ve šlechtění třešní

Šlechtitelské programy třešně ptačí (Prunus avium L.) produkují komerční odrůdy primárně pomocí tradičních nástrojů genetického zlepšování. V posledních desítkách let umožňuje zrychlení a zpřesnění šlechtitelského procesu použití indukovaných mutací a metod molekulární biologie. Jednou ze stále žádanějších ekonomicky významných vlastností je samosprašnost třešní. Protože neexistuje mnoho kvalitních komerčních samosprašných odrůd, VŠÚO Holovousy se v rámci projektové práce zaměřil na indukci mutace genů zajištujících samosprašnost. Pomocí rentgenových paprsků byly ozařovány větve s pupeny vybraných perspektivních odrůd třešní – Tamara, Irena, Burlat. Bylo vyseto 472 pecek z třešní, které vznikly po opylení ozářeným pylem.

Třešeň ptačí (Prunus avium L.) je komerčně důležitý zástupce rodu Prunus. Ačkoliv se tento ovocný druh pěstuje zhruba 2000–4000 let, šlechtitelské programy začaly vyvíjet nové odrůdy teprve v posledních sto letech. Během této doby bylo ve šlechtění nejenom třešní dosaženo velkého pokroku pomocí tradičních nástrojů genetického zlepšování, jakými jsou selekce a záměrné křížení. Tyto metody vedly k vývoji a komercializaci vysoce produkčních kultivarů přizpůsobených různým biotickým a abiotickým podmínkám, které spolu s dobrou kvalitou ovoce slouží uspokojení požadavků spotřebitelů. Nicméně klasický šlechtitelský selekční program třešní trvá desítky let a pomalu reaguje na aktuální požadavky pěstitelů a spotřebitelů. Velký pokrok ve šlechtění v několika posledních desítkách let přinesl objev ionizujícího záření, které dokáže vyvolat nespecifikovanou změnu genetické informace organismů. Nejčastějším mutagenem registrovaných mutovaných odrůd je rentgenové záření, gama záření a mutační křížení. Další možností pro zkrácení šlechtitelského procesu o několik let je použití metod molekulární biologie, jenž dokáží identifikovat agronomicky významné geny.

Rentgenové záření působilo na větve v odhadované fázi meiózy pylu. V prvním roce se ze sklizených plodů podařilo získat průměrně 21 % semenáčů. Původ semenáčů a přítomnost samosprašné S-alely bude ověřena genetickou analýzou. Jednoznačně negativní vliv během působení jarních mrazů byl zaznamenán při použití netkané textilie na opylovacích stanech. Pokusy byly realizovány již dva roky, nicméně ze získaných výsledků zatím nelze vyvozovat relevantní závěry. Tato problematika bude důsledně sledována a metodika optimalizována v následných letech.

Text a foto

Ing. Veronika Nekvindová, Ph.D.,

Ing. Pavol Suran,

Ing. Lubor Zelený,

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2020.