V první části seriálu věnovaného tématu současné evropské zahrady a aktuálním tendencím v její tvorbě jsou předkládány vybrané příklady zahrad i zahradních forem, uplatněných například na náměstích či v ulicích. Uváděné objekty vznikly v nedávných letech jako solitérní zelené oázy převážně jako rehabilitace existujících objektů nebo konverze postindustriálních ploch v rámci městského intravilánu.
Svébytná artificiální krajina – skulptura vznikla v roce 2011 jako úprava náměstí Landhausplatz (Eduard Wallnöfer Platz) v rakouském Innsbrucku. Prostoru dominovala stavba vládní budovy provincie Tyrolsko z období národního socialismu, v jejíž ose byl po válce vystavěn památník osvobození, který však jako by průčelí fašistické budovy kopíroval. Cílem tvůrců bylo tedy spíše odpoutat od stavby pozornost, více akcentovat památník a učinit ho spolu s dalšími memoriály dostupný jak fyzicky, tak ideově. Prostupnost a uspořádání tras vyplývá z výrazné modulace povrchu, který reaguje na prostorová omezení, funkční požadavky a morfologická hlediska. Povrch náměstí byl vytvořen z litého betonu, voda je odváděna tenkými spárami mezi jednotlivými segmenty. Výsledná scéna je dynamická a mnohovrstevná, nositeli kontrastu a děje mezi ladnými terénními vlnami jsou početné mnohokmenné javory, nepravidelně rozmístěné v těžištích plochy, a zejména lidé. Ti si tento prostor osvojili především jako velký skatepark, což nejspíš nebylo původním záměrem tvůrců, nicméně radnice na tento fakt zareagovala povolením a usměrněním těchto aktivit. Pohyb a zvuk rolujících koleček a nárazů o beton se tak stal charakteristickou kulisou tohoto specifického místa. Stavba získala mimo jiné čestné uznání v rámci Piranesi Award 2012 a byla nominována na Mies van der Rohe Award 2013.*
Text a foto
Ing. Lucie Poláčková, Ph.D.,
Zahradnická fakulta v Lednici,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2020.