Výživa révy vinné byla v minulosti výrazně založená na využívání minerálních hnojiv. Stále častěji se vyskytující periody sucha však výrazně omezují pohyb živin v půdě a příjem kořenovým systémem. Extrémní je tato situace zejména u dusíkatých minerálních hnojiv. Réva vinná potom často přijímá dusík v době, kdy ho vlastně vůbec nepotřebuje. Trendem se proto stává využívání přírodních zákonitostí a organických hnojiv. Základem je věnovat maximální pozornost udržování přirozené úrodnosti půdy a na případné aplikaci organických hnojiv založit výživu révy vinné. Réva vinná nabízí množství rostlinných zbytků a výroba vína odpadní produkty, které je možné využívat pro výživu révy vinné.
Všechny rostlinné zbytky je možné přeměnit na organickou hmotu, která přispívá k výživě révy vinné. Při ponechání rostlinných zbytků ve vinici nebo jejich kompostování a následném vrácení zpět do vinice se snižuje odběr živin z vinice. Vzniká proto také menší potřeba jakéhokoliv dalšího hnojení. Tabulka ukazuje podíl jednotlivých rostlinných zbytků na tvorbě humusu. Koeficient tvorby humusu představuje podíl hmoty na trvale vytvořených huminových látkách v poměru k sušině. Po řezu révy vinné může zůstat ve vinici přibližně 2500–4500 kg ořezaného réví. Réví obsahuje živiny, které se prostřednictvím mineralizace uvolňují a slouží opět pro výživu révy. Réví je těžko rozložitelné a přispívá proto k tvorbě trvalého humusu. Réví pokrývá roční potřebu humusu révy z 15 až 30 % a roční potřebu živin z 20 %. Při odstranění révy z vinice se ztrácí jeden z přirozených zdrojů humusu (Walg 2012). K mulčování je vhodné ve vinici ponechat jedno- a dvouleté dřevo. Staré dřevo je třeba bezpodmínečně odstranit z vinice, může totiž představovat zdroj houbových patogenů, které mohou způsobovat chorobu ESCA. V důsledku mulčování starého dřeva by docházelo k uvolňování spor a vznikly by příznivé podmínky pro rozšiřování choroby. Réví je možné také kompostovat a získaný kompost vracet do vinice. K drcení réví pro přípravu kompostu by však opět nemělo docházet v blízkosti vinice, protože by mohlo docházet k uvolňování patogenů, které způsobují chorobu ESCA.
Text a foto
prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.,
Zahradnická fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2020.
